Nový začátek 1

22. srpna 2013 v 21:06 | Merylyn |  Nový začátek
Následující povídku jsem si vymyslela, ale jména jsou z různých anime. (Liberta nemá přijmení, tak jsem mu dala Misaki). Hoďte pak nějaký ten komentář ;)

Pár: Teito x Liberta
Čeká vás: Shounen-ai
Typ: Kapitolovka


"Vstávej, nebo přijdeš pozdě na tvůj první den v nové škole!" volala na Liberta jeho mladší sestra Yoshino. "Vždyť už jdu!" řekl ještě pořád se ležící na posteli. "První den na nové střední škole." Říkal si pro sebe a pomalu vstal z postele rovnou ke koupelně. Když byl hotov s hygienou, převlékl se a šel do jjich nové kuchyně. Vlastně, celý jejich dům byl nový. "Nachystala jsem ti snídani, tak si ji rychle sněz. Já už musím jít. Včera jsem si stihla najít kamarádky a tak jsme si domluvili sraz před školou o něco dříve. Čau." "Čau. Měj se hez..." nestačil ani dopovědět a Yoshino byla už pryč. Po snídani si zašel do pokoje pro batoh s učebnicemi a vydal se na cestu. Jízda autobusem byla poněkud klidná, než v jeho starém domově. Možná to dělali jeho kamarádi, které by si chtěl najít i na této škole. Ale problém byl, že Liberta je tichý a nespolečenský typ člověka, takže si spíš kamarádi našli jeho. Přestal přemýšlet o kamarádech a začal si číst knížku. "Promiň, můžu si přisednout?" oslovil ho jeden bruneťák se zelenýma očima. "J-jistě." odpověděl Liberta a sundal tašku ze sedadla. "Ty jsi ten nový, že?" podíval se na Liberta s úsměvem. "Nový? Ty chodíš na střední školu Kantela?" zeptal se Liberto a zavřel knížku. "Jo. Poznal jsem tě podle toho odznáčku, co máš na brašně. Já jsem Teito Klein, chodím do stejné třídy jako ty." a podal blonďákovi ruku. "Já jsem Liberta Misaki. Právě jsme se přistěhovali z Tokya." a potřásl si s ním ruku.

"Tady je naše třída. Můžes si sednout vedle mě, jestli chceš." mrkl na Libertu a otevřel dveře do třídy. "Hej, lidi. Tohle je Liberta Misaki a je tu novej. Nezapomeňte so jste mi slíbili." zvolal přes celou třídu. "No tak, nech toho. Já se jim přece představím sám až..." "...až vejde učitel a to je dlooooooooouháááááááááá doba. Neboj se a sedni si." přerušil ho Teito. "Já se přece nebojím..." zamračil se Liberta a posadil se na židli vedle Teita. "Mimochodem, jaký slib?" podíval se tázavě na Teita. On ho však jakoby ignoroval. "Teito? Vnímáš?" "Jasně, že jo. Co jsi říkal?" podíval se na Teita s podepřenou hlavou. "Jaký..." "Crrrrrrrr" přerušil ho zvonek, který hlásil začátek školy. "O přestávce mi to dopovíš." řekl Libertovi a postavil se na pozdrav učiteli. Ale o přestávce na to oba zapoměli. "Trochu tě tady provedu." řekl Teito a chytl Libertu za rukáv.

"Liberto, co děláš dneska odpolko?" zeptal se Teito, když skončila škola. "No, musím ještě doma vybalovat hodně věcí a uklidit. Proč se ptáš?" "Jen tak. Co kdybych ti přišel pomoct? Jsme vlastně skoro sousedi, tak by to nebyl problém." pokrčil rameny. "Pokud ti to nebude vadit, tak jo. Doma bude stejně jen moje sestra, protože..." "Ty máš sestru?" zarazil Libertu. "No, jo, mladší o dva roky. Proč?" zeptal se a nahodil nechápavý výraz ve tváři. "Jen tak , žes o ni ještě nemluvil." "Víš ty vůbec, co já to doma mám?" "Umím, protože to mám doma taky, a to ještě čtyřletý." a začali se oba dva smát. "Víš kde bydlím?" "Jasně viděl jsem tě, jak odcházíš z domu. Chvilku tu počkej, jdu si jen odnýst tašku." řekl Teito a běžel k světle zelenému domu. Liberta obdivoval jeho nádhernou zahradu plnou bílých růží. "Už jsem zpátky, tak jdeme." "Máte moc pěknou zahradu." usmál se na něj. "To pěstuje mamka."
Za chvilku byli u Libertova domu. "Jsem doma!" Křikl přes celý dům. "No bylo načase. Já jsem se přihlásila do výtvarného kroužku tak jdu. Čau." ani si nevšimla Libertova nového kamaráda. "Je vážně roztomilá." "To říkáš teď, počkej si pár dní, až se budete znát. No, dost keců a pusťme se do toho." řekl Liberta a hodil tašku na gauč.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin | 18. června 2017 v 15:00 | Reagovat

Parádní jdu na další díl. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama