Tak jsem teda tu, hodně dlouho jsem nenapsala DD Brášků a tak moc jsem se na to těšila (asi jako Tami, ale ta bude skákat až do stropu, že Minnie pro ni napsala DD :D) Jiank si asi Taminko popláčeš :')
Neznámý se najednou odtáhl.
"Zůstaň tu alespoň dvě minuty. Uvidímě se zítra v deset večer před ,Hladovou kočkou," sebral se a odešel. Josh se svezl po zdi a hlavu zabořil do klína.
"Joshi? Haló!" volali jeho kamarádi do chodby, kde seděl víc jak půl hodinu na zemi Josh a vzlykal.
Vstal utřel si oči a vyšel jim naproti.
"Jsem tady a v pohodě!" křikl na ně.
"Máš nějaké červené oči, že by ses bál?" uchechtl se černovlasý kluk.
"Ne! Já se nebál!"
"Vážně? Tak proč máš tak uslzené očička?" našpulil pusu a semknul ruce k sobě jak na malé dítě.
"Přestaň Katsuo! Když říkal ne, tak ne!" vložil se do jejich debaty Akio "Pojď Joshi, kašli na něho." chtěl mu dát ruku na rameno, ale Josh ho odstrčil.
"Půjdu sám," Josh měl podezření, že neznámý je právě Akio, zhloubit hlas umí i holka, nikdo jiný na škole nevypadá jako on, ale Josh nechtěl uvěřit, že by ho nejlepší kamarád, který mu vždy pomohl, mohl takhle hnusně podrazit.
Rin seděl na posteli, opřený o zeď a jen tak si tužkou čmáral do sešitku. Nudil se, bez jeho mladšího bratra tu byla pěkná nuda.
"Jsem doma!" uslyšel Joshův hlas a vyletěl jak střela k hlavním dveřím.
"Joshi! Vítej doma!" políbil ho dlouhým polibkem, jako by si účtoval oba dva dny.
"Jo...ahoj," odvětil Josh a spakoval se do pokoje.
"Co je s ním?" vykoukla zpoza rohu jejich máma.
"Hmm... nevím jdu se zeptat." Rin ho nechápal, jindy by vždycky nadával, že jsou doma rodiče už když mu dával jen pusu, ale teď se nechal líbat snad celou minutu - dost času aby je někdo viděl. Opřel se rukou o futra a začal se vyptávat.
"Co tě tak žere?"
"Nemůžu mít blbou náladu, nebo co?" odsekl mu Josh.
"No jako... tobě asi nevadí, že nás někdo uvidí, že ne? Vždycky, když jsou doma rodiče, říkáš, ať toho nechám, že mi to vynahradíš jindy,ale teď? Co máš za problém?" ptal se ještě klidně.
"Mezi námi..." Josh se se svěšenou hlavou otočil k oknu, aby mu Rin neviděl do tváře.
"Mezi námi...co?" složil si ruce na hrudník.
"...to končí..." neříkalo se mu to ani trochu lehce a Rinovi se po těhle slovech zatjil dech, zastavilo srdce i myšlení.
"Co to sakra...? Víš, co říkáš?!" přišel k němu a otočil ho k sobě.
"Prostě to skončilo, zapomeň na to,"
"Ne! Na tohle nikdy nezapomenu! Jak můžeš něco takového říct?!"
"Prostě mě nech na pokoji! Unavuje mě, jak za mnou furt dolejzáš a ,Joshi, cheš si se mnou pohrát? Joshi to a hemto,! Nechci aby ses mě ještě někdy dotkl, podíval se na mě!" Joshi, co to mluvíš? Přestaň...! pomyslel si Rin "Jediné co chci je, abys vypadl z mého života!"tohle zarazilo i Joshe samotného. Rinovi se nahrnuly slzy do očí, kdežto ty Joshovy už nějaou chvíli tekly po tváři.
"Prosím... řekni, že je to jenom sranda..." zvedl mu hlavu za bradu a díval se mu do očí "Řekni to!" Josh zavrtěl hlavou a odstrčil Rina od sebe.
"Nech mě být," utekl do koupelny.
"Drahý, nemyslíš, že by s nimi měl někdo promluvit? Takhle se hádat," strachovala se jejich matka.
"Jsou to chlapi, občas si musí vylít na sebe zlost," zavřel noviny a podíval se směrem nahoru "ale máš pravdu, ještě nikdy se nehádali, zvlášť ne takhle." vstal ze židle a zamířil do Joshova pokoje, kde na posteli seděl Rin, celý zhroucený.
"Rine, co se stalo?" začal opatrně.
"Jdi pryč," utřel si slzy a odvrátil pohled.
"No, když o tom nechceš mluvit, tak nemluv, ale i ty sám jsi zastánce toho, že když se někomu vyzpovídáš, uleví se ti." chvíli panovalo ticho.
"Josh... mě poslal sdo háje, že prý mě nehce vidět, chce aby zmizel z jeho života. Po tolika letech..."
"Možná má nějaký problém a nechtěl, abys na něj přišel a řešil ho," sedl si vedle svého syna a objal ho kolem ramen "hele, nechám to na vás, ať si to vyřešíte sami, ale bez křiku a hádek, ano? Možná je jen náladový, to víš, lidi v pubertě se chovají všelijak."
"Já jsem taky ještě v pubertě a nikdy jsem se takhle k nikomu nechoval, jak jsem se choval teď." jejich táta si stoupl a odešel ke dveřím.
"Nechám to na vás, protože vám věřím, koneckonců, jste mí synové." odešel. Rin se položil na postel a zakryl si rukou oči, mezitím co Josh seděl zamčený v koupelně u pračky a taky plakal. Nechtěl toho říct tak moc, ale... stalo se.




My-my-myncííííííííí QwQ co to ty QwQ Co to mým klukům provádíš QwQ Co to provádíš mě QwQ okamžitě ale jakože bleskurychle tu chcu další díl QwQ moji kucíííí QwQ co to tuto QwQ