Taminko, připrav zlatou medaili, protože Mincy tu je s dalším dílem :D původně jsem sedmý a osmý díl napsala jako jeden, ale bylo to trocha delší a nevleze se mi to do článku :D
Josh si vyčítal, že šel na tu stezku. Teď mohl být s Rinem a smát se s ním. Utřel si slzy azkontroloval se v zrcadle, aby nešlo moc poznat, že brečel. Ještě chvilku se uklidňoval a pak vyšel z koupelny.
"Jdu ven. Přijdu nevím kdy,"
"Joshi?" začala jeho máma opatrně. Nepatřila mezi ty matky, co nedovolí svým dětem jít ven, i když jim je teprve čtrnáct, protože Josh a Rin spolu chodili všude a Rin chodí do kenda, takže se neměla pomalu o co starat. Akorát o vaření, praní, žehlení a tak, ale s tím jí pomáhali taky kluci. "Už je... docela pozdě." měla o něj strach, takhle se nikdy k sobě nechovali. Když šel jeden někam, druhý ho následoval.
"No a? Umím se o sebe postarat sám." bouchl dveřmi. Venku byla zima a on měl na rukách stále Rinovy rukavice. Schoval je do kapes, aby mu ho nepřipomínaly. Přišel k paneláku, kde byli otevřené vchodové dveře a tak se neobtěžoval zvonit. Nechal se vyvést výtahem do třetího patra. Zhluboka se nadechl a zaklepal na dveře s jmenovkou "Tanami".
"Joshi? Co tak pozdě?"
"Čau, Akio. Můžu dál?" i když ho podezíral, pořád mu věřil, jako nejlepšímu příteli.
"J-jasně, jen pojď." Josh si odložil kabát a posadil se na pohovku v obýváku. Do místnosti vešli Akiovy rodiče.
"Dobrý večer." pozdravil Josh.
"Ah, Joshi. Je pozdě, rodiče budou mít strach." řekla paní Tanami a upravovala si límec u večerních šatů.
"Ne, oni ví, že jsem tady."
"Aha, klidně tu můžeš přespat, jít takhle pozdě v noci sám... Ah, Akio, Ari je na brigádě a volal, že neví kdy se vrátí, tak nenechávej klíče v zámku, ano? My jdeme, ahojte." vzala klíčky od auta, a i s manželem odešli. Akio si povzdechl.
"Kdo je Ari?" zeptal se Josh.
"Nikdy jsem ti o něm neřekl?"Josh zavrtěl hlavou.
"Ari je můj bratr, dvojče. Dlouhou dobu studoval mimo toto město. Moc jsme se nevídali a taky jde vidět, že každý dospíváme jinak. On dosáhne všeho, co si umane, kdežto já se nechávám unášet proudem osudu. Mám ještě jednoho bratra - Mara. Ten je o dva roky starší a chodí ještě na naši školu." zvedl se z pohovky a podíval se do lednice.
"Dáš si?" ukázal Joshovy flašku s pivem.
"Ty můžeš pít tátovo pivo?" podivil se Josh.
"Není tátovo, je Ariho a jestli se nespotřebuje do tří dnů, nebude dobrý a on stejně nemůže, kvůli práci."
"Nebude se zlobit?" Josh měl obavy.
"Ne, já mu to chlastám furt. Na." podal Joshovy flašku a posadil se na zem. "Když si dáš jedno na chuť, tak se ti nic nestane." přiťukli si a nalili trochu do sebe. "Tak... proč jsi přišel?" jenomže Josh to do sebe lil, jako by nepil tři dny. "Eh... Joshi?" Když Josh dopil, postavil prázdnou flašku na stůl a vzal tu Akiovu. "Heej!" nepřestal a pil dál.
"Joshi... myslím, že ty... máš dost." Akio odnesl čtyři prázdné flašky ke koši. Josh dopíjel poslední - pátou.
"Drž hubu a dones další. *škyt* Tahle se taky vypařila." podíval se do hrdla láhve. "Představ si, Akio."
"Co?" posadil se za ním na zem.
"Kdybych tam spadl...*škyt* kdo by mě vytáhl?" strčil do hrdla prst. "Je to hluboký." už vrávoral.
"Možná tvůj bratr." namítl Akio. Josh se zatvářil smutně.
"Rin? Možná, ale myslím, že by mě tam nechal a ještě se mi vysmál, protože..."zakryl si dlaní oči, přes které se kutálely slzy. "Protože jsem mu řekl ošklivé věci i přes to, že jsem nechtěl! Miluju ho a proto jsem mu to řekl! A on mě teď nenávidí!" Akio byl překvapený. Takže Josh a Rin jsou milenci?
"Ty seš gay?" zeptal se přímo.
"Jo, musí se ti to hnusit." Akio ale zavrtěl hlavou.
"Jen jsem překvapenej, nejsem zhnusenej. Víš, můj bratr je taky na kluky." zvedl ze země Joshe a pomohl mu do postele. "Vyspi se, zítra je škola." vzal mu poslední prázdnou flašku a odešel. Josh už rařezával.
Akio ji přidal k těm ostatním a rozodl se zavolat Rinovi, aby mu objasnil, že je Josh v pořádku, a že u něj přespí.
"Joshi?! Ksakru kde seš?!" vyšiloval Rin.
"Ne ne, tady je Akio, Joshův kamarád, jen jsem ti chtěl říct, že Jsoh u mě dneska přespí, a že je v pohodě."
"Cože?!" Rinovi se mohlo podruhé zastavit srdce. "Jak přespí? Chci s ním mluvit, dej mi ho."
"On už spí, víš." Akio věděl, že si Rin bude dělat předčasné závěry.
"Tak si pro něj dojdu, kde bydlíš?" Rin na nic nečekal, řekl mamce, že odchází omrknout Joshe a vyletěl jak střela na onu adresu.
Ve dveřích ho přivítal vyšší blonďák.
"Ahoj, já jsem Akio, ten co ti volal."
"Rin. Kde je?"
"Spí v pokoji, pojď dál." vzal Rinovi bundu a pověsil ji na věšák. Oba se posadili v obýváku. "Josh mi všechno řekl."
"Řekl ti, proč se takhle chová?" zeptal se Rin.
"Ehm, ne, ale řekl mi, že spolu chodíte." Akio se zatvářil trochu provinile a Rin šokovaně.
"Ale, vždyť my si slíbili, že to bude jenom naše tajemství."
"Nabídl jsem mu pivo, a on... vypil... všech... pět flašek." Rin udělal facepalm.
"Joshovy nesmíš dát ani tu jednu, na něj to hned leze." povzdychl si. "Můžu ho vidět?" Akio ho zavedl do svého pokoje, kde spal Josh. Rin si k němu klekl a pohladil ho po tváři, čímž ho probudil, ale o tom nevěděl, protože Josh měl pořád zavřené oči.
"Ani neví, jak moc ho miluju. A on se se mnou rozejde, kvůli někomu, kdo mu vyhrožuje." řekl Rin.
"On ti říkal, že mu někdo vyhrožuje?" podivil se Akio opřený o futra dveří.
"Ne, ale poznám to na něm. Vždycky jsem na něm všechno hned poznal." Rin chtěl vstát, ale Josh ho chytil za triko.
"Rine..." řekl se slzami v očích.
"Ty seš vzhůru?" lekl se Akio.
"Já nechtěl... ale on... on...." schoval tvář do polštáře.
"Kdo to byl? Znáš ho?" zeptal se Rin.
"Ne, neviděl jsem ho. Ale byl to kluk, říkal, že když něco řeknu, pošle policii video, jak jsme... my dva... poprvé..." Rin hledal ta správná slova. Nakonec ho objal a hladil po vlasech.
"To už nějak ututláme."
"Ale... ale... mně bylo teprv čtrnáct. Půjdeš do vazby." vzlykal dál.
"Tak si to odsedím a za dobrý chování mě propustí dřív." usmál se Rin a dělal, jakoby to nic nebylo.
"Ale já chci, abys tu byl se mnou! Napořád," oddálil se od něj a podíval se mu do očí. "protože tě miluju!" dlouze ho políbil. Tohle oběma chybělo, polibek od toho druhého.
"My-myslím, že vás nechám chvilku osamotě." řekl Akio a zavřel za sebou dveře.
"Joshi, raději bych šel za katr, než aby tě někdo zneužíval. Ale nejdříve ho musíme poznat my, takže nemáš s ním nějakou schůzku, nebo něco?" Josh si nemohl pořádně vzpomenout, kvůli alkoholu.
"Sakra, mám být v deset před "Hladovou kočkou"! Ale... jak mě s někým uvidí, určitě to hned pošle, nebo udělá něco jinýho." v tom otevřel Akio dveře.
"Ehm... ne, že bych odposlouchával, ale k narozeninám jsem dostal pár detektivních věciček, možná by pomohly." nakoukl do pokoje Akio.




Krásnéééééé
DD