2. října 2014 v 14:45 | Merylyn
|
Na přání pro: ŠIŠI-CHAN
Merylyn napsala novou povídku! :D Prosím, teď toho máme docela dost na psaní a ještě se musíme učit do školy a máme vlastní zájmy, takže prosíme, abyste byli trpělivý, než napíšeme vaši povídku :)
Pár: Ciel x Alois
Čeká vás: Hard yaoi, shotacon
Typ: Kapitolovka
Už zase musel na ty hrozné zkoušky. Kdyby po něm rodiče nechtěli, aby chodil do hereckého kroužku, nikdy by tam nešel, protože se na place necítí svůj (to znám :D) a taky ti lidi jsou hrozní, obvzlášť jeden. Když tam přišel poprvé, dělal si z něj srandu, že přišel zbytečně, že hlavní roli stejně nedostane, tak ať si to odkráčí. To bohužel Aloise tolik naštvalo, že se rozhodl nad ním zvítězit.
Teď tam šel po třetí a jeho dovednosti se nijak nezlepšily, spíše naopak. Čím více věřil tomu, že jednoho dne porazí svého soupeře Phantomhiva, tím více se mu znechucovala představa, že dostane hlavní roli.
"Ale, blondýnka už přišla, tak můžeme začít." usmál se Ciel na Aloise, který mohl vybuchnout vzteky, ale krotil se.
"Jistě, protože nikdo bezmozkej jako Phantomhive tu roli dostat nemůže. Hehe..." tohle všechno říkal, jen aby tmavovláska naštval.
"A podle čeho jsi usoudil, že zrovna já jsem bez mozku, ty blbá blondýno?" provokoval ho Ciel a už se třásl, aby mu jednu nevrazil.
"Vždycky jsem si říkal, proč nosíš tu pásku přes oko, pak jsem si uvědomil, že nemáš oko, tak ti z té díry musel vytýct celej mozek." Alois na něj vyplázl jazyk a Ciel by mu dal pěstí, kdyby ho Sebastian, jeho komorník nezastavil.
"Mladý pane, nesmíte se prát, pamatujte na své rodiče." usmál se mile Sebastian. Ciel mu vytrhl ruku a odešel si zkoušet svou roli, dokud nepřijde režisér.
"To samé platí i pro vás, můj pane." posunul si brýle Claud. Alois si odfrkl a vyrazil za tmavovláskem, kde hrál jeho bratra.
"Tady bratře, přišel ti dopis." řekl Alois a propaloval Ciela pohledem.
"Děkuji." řekl Phantomhive hnusně a vytrhl mu dopis z ruky.
"Stop! Kluci, já vím, že se nemáte zrovna rádi, ale alespoň když hrajete, tak se nechte být, jasný?" nikdo si nevšiml, že už přišel režisér - William. "Znovu!" na pohled byl přísný, ale když když někdo potřeboval pomoc, vždycky mu rád pomohl. Stejně jako Aloisovi.
"Tady bratře, přišel ti dopis." oznámil Alois znovu, teď už se tvářil normálně... ji.
"Děkuji." Ciel se k němu otočil zády, aby se nemusel dívat na ten jeho povedenej xicht a otevřel dopis. "Zlé zprávy, bratře!"
"Jaké?"
Oba to hráli výborně, už je chtěl William pochválit, když najednou...
"Doktor píše, že za tři sekundy zemřeš, ale nikdo tě nechce pitvat!" zasmál se Ciel své vymyšlené scénce.
"Ty hajzle!" vrhl se na Ciela a začali se bít. Sebastian s Claudem se je chvíli snažili odtrhnout, než se jim to však povedlo, trvalo to asi minutu.
"Kluci, to už stačí! Tohle taky budete dělat před publikem?! Dost!" rozčílil se William. "Za trest vás oba zavřu do jedné kabinky, abyste si to mohli V KLIDU vyříkat!"
Sebastianovi a Claudovi se to moc nezamlouvalo, ale ani oni nic lepšího nevymysleli, tak je teda zavřeli do jedné malé místnosti.
Ciel seděl naproti světlovláskovi a nehodlal s ním mluvit, Alois totéž.
"Pitomec." mrmlal si pro sebe.
"Cos to řekl?!" osopil se na něj Ciel.
"Slyšels, ne?" Alois otočil hlavu na stranu, aby nemusel pozorovat ten jeho obličej, a raději zavřel i oči. Ciel se naštval a chtěl mu vrazit pěstí, ale naskytl se mu pohled na světlovláskův krk, tak se rozhodl udělal něco jiného. Rty se přisál na jeho kůži, kterou kousl.
"Co to sakra děláš?!" vyjel po něm Alois. Odstrčil ho a chytil se za místo, odkud se plazila kapička krve přes jeho klíční kost.
"Tohle bude lepší než rvačka." řekl Ciel s úsměvem a znovu se k němu přiblížil. I přes Aloisovo bránění mu sundal triko. Alois se pokusil nějak vstát, ale důsledkem toho bylo, že spadl na zem. Mladý Phantomhive mu zkroutil ruku za záda, aby se nemohl bránit. Volnou rukou mu zajel až pod trenky.
"Přestaň!" křičel blonďák se slzami v očích. Ciel nic neříkal, jen si užíval jeho bolest, jeho trápení. Rozepl si zip u kalhot. Alois věděl, co nastane - bolest, krutá a nekončící doprovázená slastí. Tohle znal od svého otce.
Přesně jak si myslel, tak se i stalo - Ciel do něj ihned tvrdě přirážel. Alois byl tak úzký a pořád se stahoval. Nahl se nad blonďáka a pošeptal:
"Skvělý, co?" měl docela problém, to vyslovit. Alois v slzách nic neříkal. Ciel do něj vyvrcholil, poté si zase zapl zip a odešel z místnosti.
"Už se nevracej." řekl, než se zavřely dveře. Alois ještě chvíli ležel na zemi, než se postavil a hodil se do pohody. Vyšel z kabinky, chytl Clauda za rukáv a táhl ho pryč.
"Jdeme, už se nikdy nevrátíme!" oznámil. Cielovi hrál na obličeji vítězný úsměv.
Júúú, to je lepšie než som čakala
Som štastná ako blcha
Teším sa teším čo bude dalej
