Mincy musí odčinit to, co spáchala :D Tak je tu nová kapitolovka ;)
Pár: Shizuo x Izaya
Čeká vás: Yaoi, mpreg, občas i vulgarismus
Typ: Kapitolovka

Začalo to před pár týdny, kdy jsem ještě chodil na brigádu. Takový malý, zato opravdu luxusní, dům. Dělal jsem číšníka u baru a nedaleko ode mě tančily striptérky. Byl jsem skvělý číšník, ale když už jsem nepotřeboval tolik peněz, tak jsem prostě odstoupil. Ten podnik si vydělával dost a taky jsem tam pracoval více jak rok. To bylo zrovna po střední, takže na vysokou už peníze mám. Bavili mě na tu školu chodit, ale nečekal jsem, že ty peníze utratím tak rychle. Musel jsem si koupit i nový byt, s čímž jsem prozatím nepočítal, takže místo toho, abych jezdil přes celé město do strip klubu, musel jsem si najít brigádu někde tady.
Uplynuly tři dny a já už začínal být nervózní, že to všechno finančně neutáhnu, tak jsem se sebral a šel se podívat do ulic. Nejlepší by bylo, kdybych narazil na podobný stript klub, samozřejmě, že můj předchozí podnik byl prostě výjimečný a nenahraditelný, ale změna je život, no ne?
Kolem mě byli různé obchůdky se smíšeným zbožím, drogerie nebo nějaké to papírnictví a sekáče. Musel jsem dojít až na konec ulice, kterou od další oddělovala křižovatka, abych konečně narazil na nějaký ten bar či klub. Bylo mi jedno, co to je, hlavně, že budu vydělávat.
Vešel jsem dovnitř. K mému údivu mě přivítal jeden dost milý chlapík.
"Dobrý den, těší nás, že jste přišel do našeho stript klubu!" řekl s úsměvem na tváři. "Zrovinka hledáme výpomoc, nechtěl byste být naší součástí?" zeptal se mě. Stript klub, co hledá zaměstnance? Lepší to už být nemohlo, okamžitě jsem mu podal ruku a řekl, že si stejně hledám brigádu. Chlapík mě pozval dál. Odhrnul černý závěs, který ve strip klubech bývá, a dal mi prostor se porozhlédnout. K mému zděšení se nejednalo o normální strip kkub, byl to gay klub.
"Co bych měl dělat? Protože u tyče vám tančit nebudu." řekl jsem mu.
"Hledáme hlavně někoho, kdo by nám přitahoval zákazníky k baru. Umíte mixovat nápoje?" usmál se a přátelsky mi položil ruku na rameno.
"To je to nejlepší, co může být." uleví se mi.
"Výborně! Takže, vaše místo je tady. Tam vzadu je šatna. Nebojte se, není pro tanečníky a prostituty, je jenom vaše a jiných zaměstnanců." začal vysvětlovat. "Tady tímto telefonem si těžko zavoláte domů, je to pouze pro případ, kdyby nějaký zákazník chtěl pokoj s některým z našich tanečníků. Hned u něj je kniha, seznam našich lidí, co jsou na tzv. prodej. Nemyslete si prosím, že je prodáváme za milióny jenom jako hračku, to ne, ale snad chápete, někteří tu pracují jen pro peníze, proto jim tak říkáme."
"Jistě, chápu." přikývl jsem.
"Když si zákazník bude chtít koupit pokoj, prostě jenom zvednete sluchátko, řekněte pokoj číslo tolik a zaměstnance číslo tolik. Rozumíte? Nikdy nesmíte říct jméno nikoho, kdo tu pracuje a nesmíte se prodávat vy sám."
Ta poslední slova mě trochu otřásla. Já a.prodávat se někomu? To by mě v životě nenapadlo.
"Ano, chápu úplně vše. Mohl bych nastoupit hned?" postavil jsem se za pult a hladil desku z červeného dřeva. Hned se mi tu zalíbilo, až jsem zapomněl, že jsem v gay klubu.
"Ale jistě. Omlouvám se, máme trochu naspěch, ani jsem se nepředstavil, jmenuji se Kyohei Kadota." podal mi ruku, kterou jsem stiskl.
"Heiwajima Shizuo." taky se představím.
Uplynuly tři dny a já už začínal být nervózní, že to všechno finančně neutáhnu, tak jsem se sebral a šel se podívat do ulic. Nejlepší by bylo, kdybych narazil na podobný stript klub, samozřejmě, že můj předchozí podnik byl prostě výjimečný a nenahraditelný, ale změna je život, no ne?
Kolem mě byli různé obchůdky se smíšeným zbožím, drogerie nebo nějaké to papírnictví a sekáče. Musel jsem dojít až na konec ulice, kterou od další oddělovala křižovatka, abych konečně narazil na nějaký ten bar či klub. Bylo mi jedno, co to je, hlavně, že budu vydělávat.
Vešel jsem dovnitř. K mému údivu mě přivítal jeden dost milý chlapík.
"Dobrý den, těší nás, že jste přišel do našeho stript klubu!" řekl s úsměvem na tváři. "Zrovinka hledáme výpomoc, nechtěl byste být naší součástí?" zeptal se mě. Stript klub, co hledá zaměstnance? Lepší to už být nemohlo, okamžitě jsem mu podal ruku a řekl, že si stejně hledám brigádu. Chlapík mě pozval dál. Odhrnul černý závěs, který ve strip klubech bývá, a dal mi prostor se porozhlédnout. K mému zděšení se nejednalo o normální strip kkub, byl to gay klub.
"Co bych měl dělat? Protože u tyče vám tančit nebudu." řekl jsem mu.
"Hledáme hlavně někoho, kdo by nám přitahoval zákazníky k baru. Umíte mixovat nápoje?" usmál se a přátelsky mi položil ruku na rameno.
"To je to nejlepší, co může být." uleví se mi.
"Výborně! Takže, vaše místo je tady. Tam vzadu je šatna. Nebojte se, není pro tanečníky a prostituty, je jenom vaše a jiných zaměstnanců." začal vysvětlovat. "Tady tímto telefonem si těžko zavoláte domů, je to pouze pro případ, kdyby nějaký zákazník chtěl pokoj s některým z našich tanečníků. Hned u něj je kniha, seznam našich lidí, co jsou na tzv. prodej. Nemyslete si prosím, že je prodáváme za milióny jenom jako hračku, to ne, ale snad chápete, někteří tu pracují jen pro peníze, proto jim tak říkáme."
"Jistě, chápu." přikývl jsem.
"Když si zákazník bude chtít koupit pokoj, prostě jenom zvednete sluchátko, řekněte pokoj číslo tolik a zaměstnance číslo tolik. Rozumíte? Nikdy nesmíte říct jméno nikoho, kdo tu pracuje a nesmíte se prodávat vy sám."
Ta poslední slova mě trochu otřásla. Já a.prodávat se někomu? To by mě v životě nenapadlo.
"Ano, chápu úplně vše. Mohl bych nastoupit hned?" postavil jsem se za pult a hladil desku z červeného dřeva. Hned se mi tu zalíbilo, až jsem zapomněl, že jsem v gay klubu.
"Ale jistě. Omlouvám se, máme trochu naspěch, ani jsem se nepředstavil, jmenuji se Kyohei Kadota." podal mi ruku, kterou jsem stiskl.
"Heiwajima Shizuo." taky se představím.
Musím uznat, že pracovat tady bylo příjemnější. Možná je to tím, že jsem tu nový, nevím. Co ale vím jistě, je že tu pracuje jeden kluk, který na sebe nenechá sáhnout, a mě pověřil Kadota, abych ho donutil bavit zákazníky i na pokojích. Neznal jsem jeho jméno, jen číslo - 19. Byl menší postavy, někdy si myslím, jestli není podvyživeý. Zdálo se mi, že ten chudák černovlásek sem s dobrou náladou zrovna dvakrát nechodí. Litoval jsem ho. Jednou si k pultu sedl takový starší muž a chtěl jeho. Nejdříve jsem ho varoval, ale i tak ho nezajímalo, že číslo 19 je nedotknutelný. Zařídil jsem mi pokoj i černovláska.
Neuběhlo ani pět minut a už se oba vraceli - zákazník pěkně domlácenej a devatenáctka ještě vic podrážděný. Kadota, jakožto majitel, mu vyhrožoval vyhazovem, ale ve skutečnosti ho vyhodit nemohl, protože devatenáctka byl nejlepším a nejkrásnějším tanečníkem u nás. Každý by ho chtěl, jenomže on nechce nikoho. Protože jsem byl pověřen udělat z něj děvku, přišel jsem za ním do šatny.
"Devatenáctko, můžeš na chvilku?" nakoukl jsem do místnosti.
"Co potrebuje náš barman?" řekl nezaujatě a vyslíkl si sexy triko. Už uběhl týden od doby, co jsem nastoupil. Hned nato mi ostatní zaměstnanci vymysleli různé přezdívky - nováček, shaker nováček,
blondýn, ale nejčastější přezdívkou bylo "náš barman". Začali si mě přivlastňovat.
"Proč tu pracuješ, když nebavíš zákazníky?" zeptal jsem se ho narovinu.
Přestal se převlékat a podíval se na mě.
"Kdybys byl na mém místě, udělal bys to?" vrátil mi otázku.
"Ne, protože-"
"Tak vidíš." dodal naposled a pokračoval v činnosti. "Chci tančit, protože to mi jde nejlíp."
Teď mi to došlo.
"Ty... jsi ještě panic?" zeptal jsem se. Z knihy vím, že je o rok mladší než já a téměř všichni v tomto věku a době by mohli mít i děti.
"Proč, vadí, že jsem ještě s nikým nemrdal nebo co?" zamračil se na mě.
"Bojíš se, viď? Nejspíš si představuješ, že své poprvé prožiješ se známým člověkem." řekl jsem mu svůj názor.
"Tak mě to nauč ty."
Myslel jsem, že se mi zastaví srdce.
"J-já? Proč já?" vykulil jsem na něj oči.
"Vypadáš, že mě to chceš naučit,tak dělej." chytl mě za rukáv a táhl do jednoho z pokojů.
"To ano, ale slovní formou, ne názornou ukázkou!" než jsem se nadal, byli jsme zamčení v pokoji. Devatenáctka mě i přes protesty shodil na postel a obkročmo si na mě sedl.
"Zbláznil ses? Ja nejsem na chlapy!" snažil jsem se ho zastavit.
"Zavři oči a představuj si, že jsem žena." řekl prostě a sundal si triko. Pohled na jeho jemně opálenou mi nedal pokoj, přinutil mě se mu poddat.
"Půjdu na to pomalu, pokud ti to nevadí." řekl polohlasně a rozepl mi zip u kalhot.
"Nestihneš přestávku na oběd." Ve skutečnosti jsem nechtěl, aby to bylo rychle za námi. Úplně jsem
zapomněl, že mě tu svléká kluk. Sám jsem mu sundal triko a přisál se mu na krk. On taky na nic nečekal, a než bys řekl gay porno, byli jsme oba svlečení. Chtěl jsem se na něj hned vrhnout, ale musel jsem si pořád dookola opakovat: "To on musí bavit zákazníka, ne já, já teď jen toho zákazníka hraju."
Člověk by ai pomyslel, že devatenáctka už s nějakým klum v posteli byl. Naslinil si prsty a strčil si je do svého otvoru. Jeho výraz říkal, že něco takového je úžasné a trochu to bolí. Vyndal prsty a jejich místo nahradil můj penis. Dosedal na něj hezky pomalu a rukou se opíral o mé břicho. Ze začátku byl uvolněný, ale jakmile jsem v něm byl po špičku, okamžitě se stáhl. Musel jsem hlasitě vzdechnout, proto se na mě podíval. Trochu jsem se zděsil, když jsem viděl jeho výraz. Byl ovládaný chtíčem a bolestí.
"Devatenáctko, můžeš na chvilku?" nakoukl jsem do místnosti.
"Co potrebuje náš barman?" řekl nezaujatě a vyslíkl si sexy triko. Už uběhl týden od doby, co jsem nastoupil. Hned nato mi ostatní zaměstnanci vymysleli různé přezdívky - nováček, shaker nováček,
blondýn, ale nejčastější přezdívkou bylo "náš barman". Začali si mě přivlastňovat.
"Proč tu pracuješ, když nebavíš zákazníky?" zeptal jsem se ho narovinu.
Přestal se převlékat a podíval se na mě.
"Kdybys byl na mém místě, udělal bys to?" vrátil mi otázku.
"Ne, protože-"
"Tak vidíš." dodal naposled a pokračoval v činnosti. "Chci tančit, protože to mi jde nejlíp."
Teď mi to došlo.
"Ty... jsi ještě panic?" zeptal jsem se. Z knihy vím, že je o rok mladší než já a téměř všichni v tomto věku a době by mohli mít i děti.
"Proč, vadí, že jsem ještě s nikým nemrdal nebo co?" zamračil se na mě.
"Bojíš se, viď? Nejspíš si představuješ, že své poprvé prožiješ se známým člověkem." řekl jsem mu svůj názor.
"Tak mě to nauč ty."
Myslel jsem, že se mi zastaví srdce.
"J-já? Proč já?" vykulil jsem na něj oči.
"Vypadáš, že mě to chceš naučit,tak dělej." chytl mě za rukáv a táhl do jednoho z pokojů.
"To ano, ale slovní formou, ne názornou ukázkou!" než jsem se nadal, byli jsme zamčení v pokoji. Devatenáctka mě i přes protesty shodil na postel a obkročmo si na mě sedl.
"Zbláznil ses? Ja nejsem na chlapy!" snažil jsem se ho zastavit.
"Zavři oči a představuj si, že jsem žena." řekl prostě a sundal si triko. Pohled na jeho jemně opálenou mi nedal pokoj, přinutil mě se mu poddat.
"Půjdu na to pomalu, pokud ti to nevadí." řekl polohlasně a rozepl mi zip u kalhot.
"Nestihneš přestávku na oběd." Ve skutečnosti jsem nechtěl, aby to bylo rychle za námi. Úplně jsem
zapomněl, že mě tu svléká kluk. Sám jsem mu sundal triko a přisál se mu na krk. On taky na nic nečekal, a než bys řekl gay porno, byli jsme oba svlečení. Chtěl jsem se na něj hned vrhnout, ale musel jsem si pořád dookola opakovat: "To on musí bavit zákazníka, ne já, já teď jen toho zákazníka hraju."
Člověk by ai pomyslel, že devatenáctka už s nějakým klum v posteli byl. Naslinil si prsty a strčil si je do svého otvoru. Jeho výraz říkal, že něco takového je úžasné a trochu to bolí. Vyndal prsty a jejich místo nahradil můj penis. Dosedal na něj hezky pomalu a rukou se opíral o mé břicho. Ze začátku byl uvolněný, ale jakmile jsem v něm byl po špičku, okamžitě se stáhl. Musel jsem hlasitě vzdechnout, proto se na mě podíval. Trochu jsem se zděsil, když jsem viděl jeho výraz. Byl ovládaný chtíčem a bolestí.
"Jsi roztomilý..." pošeptal jsem. Posadil jsem se a obejmul ho kolem boků.
"Neříkej nesmysly." vydechl a omotal ruce kolem mého krku. "Můžeme." pošeptal mi do ucha a začal na mě skákat. Cítil jsem, jak se snažil být uvolněný.
"Stáhni se kolem mě." zašeptal jsem. Devatenáctka mě uposlechl a nechal se dál unášet rozkoší sexu. A já ostatně taky. Po chvíli jsme oba vyvrcholili - on na nás oba a já do jeho nitra.
"Už nejsem panic, že? Teď už to nebude tolik bolet." řekl udýchaně a položil se mi na rameno.
"Ty mi říkáš, že jsi s nikým nespal, jo? A to ti mám věřit?" zasmál jsem se a začal se oblékat. "Za chvíli nám končí obědová přestávka, jestli nechceš zůstat ohladu, měl bys hejbnout prdelí." uvázal jsem si motýlka a odešel z pokoje zpátky k baru. Nemohl jsem uvěřit,jakej jsem to vůl. Vyspat se s klukem? Co jsem si sakra myslel?!
Celé odpoledne jsem nemohl myslet na nic jiného. Tajně jsem se na něj díval, jak se kroutí u tyče, až jsem zapomínal obsluhovat zákazníky. Jsem tu teprve týden a už jsem mrdal s kolegou. To bylo prostě k neuvěření.
Když jsme zavírali, byla sobota tři hodiny ráno, zavolal si mě Kadota do své kanceláře. Vstoupil jsem a zjistil, že vypadá tak trochu víc nasraně.
"Shizuo, najal jsem tě, abys obsluhoval u baru." začal. "A mezitím, co si ostatní vychutnávají oběd, ty se zamčeš do jednoho z pokojů a necháváš se uspokojovat." i když jeho výraz by na mě nejraději křičel, jeho hlas mluvil klidně.
"Víš, že byl panic? Bál se svého poprvé, tak jsem mu... ty pochybnosti vyvrátil. Myslím, že teď už bude chodit bavit i na pokoj." odvětil jsem. Nechtěl jsem, aby mě vyrazil, pak bych si musel hledat další podnik.
"Řekni mi alespoň, kdo to byl?" zeptal se mě. Jeho výraz trochu povolil, už nebyl tak nasraný.
"Devatenáctka." řekl jsem jednoduše a Kadota vykulil oči.
"Kecáš!" podle toho překvapení jsem usoudil, že mi nevěří. "ON nechal na sebe sáhnout?" ptal se dál. Já jen přikývl. Na Kadotově tváři se objevil úsměv. Vstal ze židle a potřásl mi rukou. "Díky, Shizuo, fakt díky! Teď k nám bude chodit víc lidí!" rozzářil se. To to pro něj tolik znamená?
Ještě jednou mi poděkoval a pak mě propustil domů.
"Neříkej nesmysly." vydechl a omotal ruce kolem mého krku. "Můžeme." pošeptal mi do ucha a začal na mě skákat. Cítil jsem, jak se snažil být uvolněný.
"Stáhni se kolem mě." zašeptal jsem. Devatenáctka mě uposlechl a nechal se dál unášet rozkoší sexu. A já ostatně taky. Po chvíli jsme oba vyvrcholili - on na nás oba a já do jeho nitra.
"Už nejsem panic, že? Teď už to nebude tolik bolet." řekl udýchaně a položil se mi na rameno.
"Ty mi říkáš, že jsi s nikým nespal, jo? A to ti mám věřit?" zasmál jsem se a začal se oblékat. "Za chvíli nám končí obědová přestávka, jestli nechceš zůstat ohladu, měl bys hejbnout prdelí." uvázal jsem si motýlka a odešel z pokoje zpátky k baru. Nemohl jsem uvěřit,jakej jsem to vůl. Vyspat se s klukem? Co jsem si sakra myslel?!
Celé odpoledne jsem nemohl myslet na nic jiného. Tajně jsem se na něj díval, jak se kroutí u tyče, až jsem zapomínal obsluhovat zákazníky. Jsem tu teprve týden a už jsem mrdal s kolegou. To bylo prostě k neuvěření.
Když jsme zavírali, byla sobota tři hodiny ráno, zavolal si mě Kadota do své kanceláře. Vstoupil jsem a zjistil, že vypadá tak trochu víc nasraně.
"Shizuo, najal jsem tě, abys obsluhoval u baru." začal. "A mezitím, co si ostatní vychutnávají oběd, ty se zamčeš do jednoho z pokojů a necháváš se uspokojovat." i když jeho výraz by na mě nejraději křičel, jeho hlas mluvil klidně.
"Víš, že byl panic? Bál se svého poprvé, tak jsem mu... ty pochybnosti vyvrátil. Myslím, že teď už bude chodit bavit i na pokoj." odvětil jsem. Nechtěl jsem, aby mě vyrazil, pak bych si musel hledat další podnik.
"Řekni mi alespoň, kdo to byl?" zeptal se mě. Jeho výraz trochu povolil, už nebyl tak nasraný.
"Devatenáctka." řekl jsem jednoduše a Kadota vykulil oči.
"Kecáš!" podle toho překvapení jsem usoudil, že mi nevěří. "ON nechal na sebe sáhnout?" ptal se dál. Já jen přikývl. Na Kadotově tváři se objevil úsměv. Vstal ze židle a potřásl mi rukou. "Díky, Shizuo, fakt díky! Teď k nám bude chodit víc lidí!" rozzářil se. To to pro něj tolik znamená?
Ještě jednou mi poděkoval a pak mě propustil domů.




Úžasný :3 chce to další díl~