close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

The worst christmas

14. prosince 2014 v 15:55 | Mincy-chan |  Naruto
S Merylyn jsme se dohodly, že jeden týden budu na blogu já a ten další zase ona. Má to svoje výhody :D protože když si já dám dovolenou, mám pak větší chuť do práce a myslím, že ona taky :D
Info: Od 20. 12. do 4. 1. je blog pozastaven!!

Pár: Sasuke x Naruto
Čeká vás: dojemnější romantika :33
Typ: Jednorázovka

Po obloze poletovaly těžké, sněhové mraky a Naruto seděl u okna a znuděně je pozoroval. Povzdechl si nad myšlenkou, že za dva týdny jsou Vánoce a ještě nesněžilo. Nebavilo ho sedět u elektroniky a hrát nějaké hry, to už ho dávno omrzelo. Chtěl jít ven, těšil se na sníh, jak nikdo na světě. Ale sníh je prostě v tahu, jakoby se rozhodl letos nedorazit.
Někdo zazvonil.
"Jdu tam!" zvolala jeho máma. Naruto zaujatě poslouchal u schodů, které vedly do druhého patra - kde byl jen Narutův pokoj a koupelna.
Kushina si povídala s nějakým klukem. Naruto ho poznal po hlase. Ten melodicky hrubý a zároveň měkký hlas mohl patřit jen jeho nejlepšímu příteli - Sasukemu.
"Naruto!" zavolala na svého syna. "Máš tu návštěvu!"
Naruto seběhl schody a zůstal stát na předposledním schodu. Díval se na Sasukeho stojícího před ním.
"Čau, Naru. Máš chvilku?" zeptal se ho nejistě. To Naruta znervóznilo.
Pokynul mu, aby se vyzul a šel s ním do pokoje.
"Co se děje? Zase něco s rodiči?" zeptal se Naruto opatrně. Věděl, že Sasuke a jeho rodiče jsou jako kočky a psi. Itachi byl jen člověk, co je vždy oddělil od sebe, a taky se nikdy nepřiklonil na jednu nebo druhou stranu. Byl jakýmsi prostředníkem.
Už od dob, co byl Sasuke malý, nedělal vše, co po něm jeho rodiče chtěli. Poroučeli mu, co má a co nemá dělat, jaké má nosit oblečení, a jak se má vůbec chovat. Obzvlášť nenáviděli, jak se snažil napodobit svého bratra. Chtěli, aby byl Itachi tím nejlepším, viděli jen jeho, na Sasukeho v tomto ohledu zapomněli.
Později, kdy Sasuke nastoupil do školy a skamarádil se s Narutem, ho jeho rodiče začali odsuzovat ještě víc. Někdo jako Sasuke, z velmi bohaté a luxusní rodiny, se přece nemohl stýkat s Narutem, který pro ně byl jenom chudý odpad. Možná neměli tolik peněz, aby si mohli koupit auto, ale zato se měli skvěle.
Sasuke se s Narutem stýkal každý den, prot se taky hodně změnil. Už nemluvil snobsky, používal i pár vulgárních slov a chodíval pozdě domů. To už bylo pro jeho rodiče příliš. Ne, že by měli strach, kde je jejich syn tak dlouho, ale je to přece Uchiha. Tímto chováním jim dělá jenom ostudu. Všichni si na ně budou ukazovat jako na rodinu s tím nevychovancem, a přesně tomuhle museli zabránit. Ale i přes zákaz rodičů se s Narutem dál vídali.
"Jo... řekli, že si mám vybrat - buď se s tebou mám přestat vídat, nebo se mám sbalit a vypadnout." řekl Sasuke s vážným výrazem. "Tak jsem se chtěl zeptat, jestli bych mohl bydlet u vás, pokud by to nevadilo tvým rodičům." jemně se usmál a doufal v pozitivní odpověď. "Oni tě vyhodili?!" zamračil se blonďák. "A to si říkají rodiče?! Sakra, jak já jsem rozčilenej!" kopl do první věci, co ležela na zemi. Pak se trochu uklidnil a otočil na Sasukeho. "Samozřejmě, že tu zůstaneš, kam jinam bys šel? Jenom se musím domluvit s rodiči." řekl a šli spolu do kuchyně, kde Kushina vařila večeři a Minato si četl
noviny.
"Mami? Tati?" začal opatrně Naruto. Dospělí na ně upoutali pozornost.
"Sasukeho rodiče ho vyhodili z domu, mohl by tu bydlet?" zeptal se.
"Samozřejmě, že jenom do chvíle, kdy si najdu vlastní byt, doplnil ho Sasuke.
"Vyhodili? To si děláš srandu, ne?" zamračil se Minato a odložil noviny na stůl.
"Co to sakra má znamenat?! Jsou ti lidi vůbec normální?!" rozčílila se
Kushina, až zapomněla na hrnec na plotně. Rychle se ještě snažila zachránit večeři.
"Sasuke-kun, můžeš tu zůstat tak dlouho, jak to bude nutné. Máš tu své věci? Kufry a tak?" optal se ho Minato. Kushina z rozčilení upustila talíř, který se rozbil.
"Do prdele!" zaklela a začala sbírat střepy. Naruto nečekal a pomohl jí.
"Ne, všechno se to stalo tak najednou, že jsem ani nepřemýšlel o tom, jak budu žít dál," povzdychl si mladý Uchiha.
Minato mu položil ruku na rameno.
"V tomto domě jsi vždycky vítán, a ty to víš. Můžeš tu bydlet třeba celý život," usmál se na něj.
"Děkuju, moc jste mi pomohli," Sasuke mu úsměv oplatil.
"Pojď, Sasuke, musíme ti připravit postel!" usmál se Naruto a už táhl Sasukeho za rukáv do svého pokoje.
"Zlato, nemyslíš si, že by bylo lepší, kdyby tu Sasuke byl napořád?" zeptala se Kushina Minata.
"Mě to nevadí, tobě to nevadí, Naruto je z toho bez sebe, tak proč ne?"
"Takhle to nemyslím. Všiml sis, jak se Naruto chová k Sasukemu, a jak Sasuke k Narutovi? Mám takový dojem, že se Sasuke zamiloval," usmála se. I když tušila, že se Sasuke zamiloval do jejího syna, vůbec jí to nevadilo, spíše naopak - moc jim to přála.

Naruto se Sasukem vytáhli z půdy matraci, kterou trochu očistili a povlékli čistým prostěradlem. Pak vytáhli i peřiny a hezky je ustlali.
"Ani nevíš, jak moc jsem vám vděčný," řekl Sasuke.
"Jsi můj nejlepší kámoš, tohle je samozřejmost," zasmál se na něj Naruto. "Ukážu ti celý dům, pojď," pokynul rukou, aby šel za ním.
"Kluci, večeře!" zavolala je Kushina a všichni čtyři se posadili ke stolu.

"Tvoje máma skvěle vaří," pochválil Sasuke, když už oba leželi pod peřinou.
"Jo, a taky skvěle peče. Počkej si, až udělá bábovku!" usmál se Naru do tmy.
"Jo, už se těším. Dobrou, usuratonkachi," řekl Sasuke a zavřel oči.
"Dobrou, teme. Nihihi," zasmál se Naruto a otočil se na stranu.
Od doby, co Sasuke žil s Minatem, Kushinou a Narutem, se cítil šťastnější. Uběhl poslední týden školy, než začali zimní prázdniny, a Naruto se se Sasukem čím dál víc sbližovali. Na vánoční besedě, alias poslední školní den v tomto roce, se všichni posadili do kroužku a jeden po druhém říkali, co si přejí na Vánoce. Když přišla řada na Naruta, začal nervózně koktat. Nakonec řekl, že mu to je jedno, že se nechá překvapit. To ale nebylo pravdou, protože toužil po jediném -
chtěl Sasukeho, ale nemohl mu říct, co k němu cítí, tak by jedině pokazil jejich přátelství. Jen kdyby věděl, že to Sasuke cítí stejně.
"Jsme doma!" zvolali společně, když přišli ze školy, a zabouchli za sebou dveřmi. Odpověď se jim nedostavila. Naruto se zamračil a podíval na Sasukeho. Něco tady nehrálo. "Mami? Tati?" zeptal se a přišli do obýváku, kde Minato a Kushina seděli spolu s dalším člověkem, který byl otočený zády. Ale i přesto ho Sasuke poznal.
"Nii-san?" zeptal se. Nemohl uvěřit, že tu jeho bratr je.
"Naruto, jdi, prosím, do svého pokoje," řekl Minato s vážným výrazem.
"Tati, chci tu být!" protestoval Naruto.
"Řekl jsem odejdi!" zvýšil hlas. Naruto naštvaně bouchl do zdi a běžel do svého pokoje. Kushina se podívala na Minata obviňujícím pohledem a šla za Narutem.
"Sasuke, musíme si promluvit..." řekl Minato a Sasuke se posadil.

"Naruto, zlatíčko, můžu dál?" zaklepala na dveře. Aniž by čekala na svolení, vešla dovnitř. Naruto seděl na posteli a pěstmi bušil do polštáře. Když uviděl Kushinu, přestal, sedl si do tureckého sedu a polštář objal.
"Proč tam nemůžu být, mami? Co tu dělá Itachi?" ptal se.
"Víš... Sasuke je z bohaté, která nesmí dovolit nějaký skandál. Proto si chce..." chvíli mlčela a pevně semkla rty k sobě. "...Itachi vzít Sasukeho k sobě, aby s ním bydlel," podívala se na Narutův zděšený výraz.
"Ale Itachi bydlí víc, jak tři a půl hodiny odtud!" rozkřičel se. Kushina položila ruku na jeho rameno.
"Já vím, jak ti je, i mě bude Sasuke-kun chybět, ale mus-"
"Ne! Ty nevíš, jak mi je!" odbyl ji a běžel zpátky do obýváku, odkud vyšel Itachi a odešel. Hned po něm vyšel Minato, který se na Naruta jen podíval a hlavou pokynul Kushině, aby šla s ním do kuchyně.
Když odešli, přišel Sasuke a podíval se na Naruta.
"Zítra si pro mě přijede," řekl s povzdechem.
"Cože...? To znamená, že-"
"...se stěhuju, Naruto."
Narutovi se zlomilo srdce.
"Ale zítra jsou Vánoce, nemůžeš odjet!" protestoval. "Proč tu nemůžeš zůstat?!"
"Naru, rád bych, ale pro tvé rodiče jsem přítěží, za svými rodiči se vrátit nemůžu, takže tohle je jediná možnost!" i Sasuke zvýšil hlas.
"Ne! Já tě nenechám odjet! Zustaneš tady!" Naruto nechtěl křičet, ale byla to jediná cesta, jak přimět Sasukeho, aby zůstal s nimi.
"Ne, nezůstanu! Nemůžu tu zůstat!"
"Proč?! Kvůli mě?! Nenávidíš mě?! Fajn! Jeď si kamsi do prdele, už tě nechci nikdy vidět! Kreténe!" zakřičel, zase běžel do pokoje a nezapomněl prásknout dveřmi. Sasuke si odfrkl a pěstí bouchl do stolku, na kterém stál květináč.
Stejně tak, jako Sasuke, ani Naruto nemohl usnout. Tato noc byla příliš dlouhá pro oba.
Naruto vylezl z postele a šel do kuchyně se napít. Když se vracel, uslyšel tiché oddechování z obýváku. Spal tam Sasuke. Naruto se zamračil, když si jen pomyslel, že Sasuke chce odjet. Přidřepl si k němu a mohl dostat infarkt. Sasukemu tekly přes nos slzy. Naruto pochopil, jak moc ho ta hádka vzala. Začal toho litovat, ale na to už bylo pozdě. Sasuke odjede a Naruto s tím nic nenadělá.
"Promiň, Sasuke," pošeptal a šel spát.

Ráno Naruta probudilo sluneční světlo. Rychle vyskočil z postele a běžel po schodech dolů, když zjistil kolik je hodin. Bál se, že už Sasuke odjel.
Dorazil do kuchyně, kde seděli Kushina a Sasuke u snídaně.
"Dobré ráno, zlatíčko," přivítala ho jemným úsměvem a odešla do obýváku. "Nechám vám trochu soukromí."
Sasuke se postavil a sklopil hlavu.
"Naru... O-omlouvám se za včerejšek, neměl jsem na tebe křičet," řekl lítostně a podrbal se za hlavou.
"Ne, to já jsem začal. To já se musím omluvit, promiň," Naruto se na něj posmutněle díval. "Opravdu musíš odjet...?" sklopil hlavu a díval se do země. Než stačil Sasuke odpovědět, někdo zaklepal na dveře.
"To bude jistě Itachi," pronesl Sasuke a šel otevřít. Kushina v objetí Minata ho šli vyprovodit. Sasuke neměl žádné kufry, takže si jenom oblékl bundu, rukavice a šálu a přešel k autu. Naruto už nesnesl ten pohled, jak Sasuke odchází.
Itachi otevřel Sasukemu dveře od auta, ale Sasuke nenastoupil - otočil se na Naruta.
"Předevčírem na té besedě, jsi řekl, že nevíš, co chceš k Vánocům, že se necháš překvapit. Tak bych ti chtěl dát dárek, než odjedu," Sasuke se usmál a přišel k Narutovi. "Doufám, že se ti bude líbit," pomalu naklonil hlavu na stranu a rty se otřel o ty Narutovy. Uzumaki nechtěl jen dotyk, tak ho proměnil v polibek. Chytl Sasukeho pod uchem a nechal své slzy stékat. Tolik si přál ho políbit a konečně se toho dočkal.
Kushina se rozbrečela, Minato jen taktak zadržoval slzy a Itachi chápal bolest všech. Odchází jim někdo, kdo se jim vryl hluboko do srdcí a bůhví, kdy ho zase uvidí.
Sasuke se od něj odtáhl.
"Už musím," pošeptal a opřel své čelo o Narutovo.
"Prosím, nechoď," zavzlykal Naruto. "Uvidíme tě někdy?"
"Přijedu, neboj se. A navíc, můžeme si chatovat, ne?" zasmál se. Po tváři mu stekla slza. "Tak nebuď smutný," naposledy ho políbil a nasedl do auta.
Naruto se nechtěl dívat, jak Itachiho auto opouští město, tak utekl do pokoje, odkud odmítal vylézt. Žádný z dárků, které večer dostal, se nevyrovnal tomu od Sasukeho. Byl čím dál tím víc smutnější.

Uběhl měsíc, co Naruto neviděl Sasukeho. Nemohli si ani psát, protože tam, kde Sasuke teď bydlel, nebyl žádný signál, takže se nijak nevídali.
Ten měsíc zahojil skoro všechny rány. Naruto často vzpomínal na Sasukeho, když se díval z okna, jak padá sníh. Chtěl jít stavět sněhuláka, ale kdyby šel sám, byla by to daleo větší nuda, než koukání z okna.
Ozval se zvonek.
"Já tam jdu!" křikl Minato a šel otevřít.
To bude Kiba, pomyslel si Naruto. Kiba byl teď pro něj nejlepším přítelem. Každý den spolu chodili ze školy i do školy, na různé akce, do parku atd. Naruto si začal uvědomovat, že má pro něj Kiba slabost, ale oba souhlasili, že zůstanou jen kámoši, nic víc mezi nimi být nemůže.
"Naruto, máš tu kamaráda!" zavolal Minato. Naruto znuděně sešel schody. Zastavil se na předposledním a překvapeně pootevřel pusu.
"Ahoj, usuratonkachi..."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Market | 1. ledna 2015 v 8:46 | Reagovat

To bylo krásný :-)

2 Karin | 23. června 2017 v 14:22 | Reagovat

Moc pěkné. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama