PŘEDNASTAVENO

Jednu ruku zabalil do druhé a dýchl si na ně, přičemž se houpal.
Kolik je sakra stupňů? Mínus dvacet? zamračil se a podíval na nebe.
"Není ti zima?" zeptal se ho něčí hlas vedle sebe. Leknul se až nadskočil.
"Itachi? Co tu děláte?" Naruto si stoupl před čeenovlasého muže. Možná, že to s Itachim nakonec vyjde. Trochu se pousmál, aby nadhodil jinou atmosféru.
"Jdu domů, ale co tady děláš ty? Jdeš od nás?" vyptával se dál Itachi. Naruto jen přikývl. Pokud ho bude chtít dostat do postele, musel by k němu domů - kde byl Sasuke a s ním se zrovna potkat nechtěl. Musel počkat, až se věci alespoň trochu dají do pořádku.
"Víš," začal starší, sedl si na lavečku a Narutovi pokynul, aby se posadil vedle něj. "Sasuke mi o tobě leccos pověděl. Prý jsi takový uzavřený do sebe, nikomu nevěříš a nechceš se skamarádit. Ale rád měníš partnery, je to tak?" jemně se na usmál Naruto nic neříkal a jen stydlivě a se zamračením odvrátil hlavu zpátky na chodník. "A taky mi řekl, že mi tě může domluvit, a já na to odpověděl" To bych rád, ale nikam to nespěchá. Lhal jsem. Nechtěl jsem tě a ani nechci, protože vím, co k tobě Sasuke cítí a co ty cítíš-"
"Tak to moment! Já k němu nic necítím! Nemám ho rád a ani nebudu!" zasekl ho Naruto. "Už se mi vyznal. On... nevím proč, ale... cítím se divně," posmutnil.
"Zkus to s ním. Nevím, co se ti dřív stalo, že se bojíš zamilovat, ale Sasukemu věřit můžeš," usmál se na něj Itachi a položil mu ruku na rameno. "Jdu domů, ty bys měl jít taky. Tak zatím," zvedl ruku na rozloučenou a odešel.
Naruto se chvíli díval na jeho záda, pak se zvedl a vykročil si to domů. Už nechtěl spát s tak milým člověkem, jako byl Itachi. Vlastně v tuto chvíli nechtěl spát s nikým.
"Naruto? Můžeme si spolu promluvit?" zeptal se Kakashi z obýváku.
A je to tu zase... blonďák protočil panenky a přišel do místnosti.
"O co jde?" zeptal se s nezájmem a povzdechem.
"Vím, že jsme hodně mluvili o tom, jak se máš chovat a takový, ale teď bych se tě chtěl na něco zeptat... Co máš v plánu po střední?" podepřel si bradu. Tahle otázka blonďáka zaskočila. Nikdy nepřemýšlel, čím by chtěl být.
"Ehm... ještě jsem o tom nepřemýšlel," přiznal se Naruto.
"Měl by ses už začít rozhodovat."
Naruto opravdu nevěděl, kam by měl po střední jít. Ani na to neměl dostatek peněz, takže žádná soukromá škola nepřipadala v úvahu. A do práce ještě nechtěl. Nejdřív musí vypadnout z této školy, a pak si najde nějakou vysokou. Ale jak by se vídal se Sasukem, když- Počkat! Co sem plete Sasukeho?! Neříkal snad, že ho nenávidí? I kdyby s ním chtěl něco mít, tak nemůže, protože Sasuke má Itachiho.
Ani si nevšiml, že Kakashi odešel. Rozhlédl se kolem sebe, ale nikde ho neviděl, ani ho nijak nezajímalo, kde je.
Možná... by chtěl jít na nějakou... pedagogickou? Ne, školy se vybírají podle zájmů, ne jen tak.
Začalo mu to vrtat hlavou, že ani nemohl usnout.
Ráno se s cuknutím probudil a vyplnění budík. Nechtělo se mu z postele a už vůbec do školy, protože tam bude Sasuke. Nakonec vstal, v koupelně strávil patnáct minut, narychlo posnídal a vydal se cestou do školy.
"Dobré ráno," pozdravil ho Sasuke opřený o sloup s rukama na hrudi. Narutovi začalo bít srdce a jenom překvapeně vydechl obláček kouře. Ani nevnímal tu zimu, i když byl v mikině. "Přinesl jsem ti bundu," řekl Sasuke, podal mu oranžovo-černou letní bundu a odcházel směrem do školy. Nečekal na Narutovo poděkování, ale nebyl naštvaný, jen se mu chtěl co nejvíc vyhýbat.
"Po-počkej, Sasuke!" zavolal na něj a doběhl ho.
"Nemusíš děkovat," odbyl ho Uchiha.
"Chtěl jsem se tě zeptat... co budeš po škole dělat?" zeptal se ho a Sasuke na něj párkrát zamrkal.
"No... půjdu na vysokou. Na psychologickou. Itachi říká, že na oblbování lidí jsem dobrej," ušklíbl se. "A ty?"
Uzumaki zapřemýšlel.
"Nevím,"
"Co máš rád?" zase se mezi sebou bavili jako přátelé.
"No... hraní her... pak... hm..." přemýšlel. Opravdu nenašel nic, co by ho bavilo a čemu by se věnoval.
"Hele, tak já ti odpoledne pomůžu něco najít, jo?" usmál se na něj Naruto před školou a rozdělili se. Ten jeho upřímný úsměv! Byl tak... okouzlující! Naruto se na něj díval, jak běží ke svým kámošům. Pak mu ale pohled zastínil červenovlásek. Naruto se zděsil a udělal krok dozadu.
"Ale ale, blonďáčku. Jakpak se máš s Uchihou? Je dobrý v posteli?" smál se.
"Drž hubu!" zakřičel na něj blonďák, že to slyšeli všichni okolo.
"Ale, snad by ses nechtěl prát," zasmál se. Naruto pomalu sundal svůj batoh a nechal ho, ať sjede na zem. Zrakem stále směroval na Gaaru, a kolem nich se začali shromažďovat studenti a podporovat je ke rvačce. "Takže jsi to myslel vážně," usmál se Gaara a taky odložil batoh. Samozřejmě, že všichni začali povzbuzovat Gaaru.
"Gaara ti nakope prdel, děvko!"
"Vzdej to! Slečinky by se neměly prát!"
"Raději by sis to rozdal v posteli, že?"
Křičeli všichni okolo, ale Naruto nehnul ani okem. Upřeně se díval na svého protivníka.
V příštím díle:
"Parchante! Já tě kurva zabiju!"
"Všechno nejlepší k dvacátým osmým narozeninám, Sasuke!"
Dole před školou stál Sasuke a za ním bylo několik desítek lidí, co drželi obrovský plakát...



