Tohle je jediný článek, protože tento týden nemám fakt chuť nic dělat.. ale mám všechno rozepsané, nebojte, nezapomněla jsem :D
Tak zatím!
Pár: Sasuke x Naruto; Itachi x Naruto
Čeká vás: shounen-ai, neopětované city
Typ: Jednorázovka
Blonďatý chlapec seděl u jezera na molu a máčel si nohy ve studené vodě. Nezajímalo ho, že nastydne a bude pak proklínat tuto chvíli. Od toho, co se stalo dnešního odpoledne, ho nezajímalo nic.
Byl u Uchihů, se svým nejlepším přítelem Sasukem. Nechtělo se mu do jejich domu, protože tam byl ON. Ten, co se mu vždy dokázal vkrást do jeho snů a pěkně ho pobláznit.
Slyším ho, tvůj zrychlený dech,
jenž byl mou rajskou hudbou,
v mých divokých snech,
později se stal kletbou.
Sasuke ho ale nakonec přemluvil. I když tam Naruto šel jak na funus, chtěl udělat Sasukemu radost. Mladý Uchiha ho zatáhl do svého pokoje, kde se začali společně učit. Uzumaki sice často nerozuměl, co Sasuke vykládá, ale trávit s ním volný čas bylo příjemné.
"Musím si odskočit," řekl blonďák s úsměvem a vyšel z pokoje, kde před hlavními dveřmi stál Itachi. Ke vší smůle i se svou přítelkyní, kterou se Naruto snažil mít rád, ale šlo to těžko. Přebrala mu muže jeho snů a to se neodpouští, ale Naruto se přemáhal ji mít rád a ignorovat své city k Itachimu. Nešlo to.
Jako když vítr vane,
jako když zlaté slunce zapadá,
má láska k tobě nepřestane
nikdy plát, i když uvadá.
"Ahoj, Naruto. Zavolej, prosím tě, Sasukeho a přijďte oba do kuchyně, chceme vám něco říct," usmál se Itachi mile a už jí sundával kabát z ramen.
Naruta zarazilo na místě. Co jim může chtít? Vrátil se tedy do pokoje a i se Sasukem přišli do kuchyně, kde u stolu seděl zamilovaný pár, ruku v ruce.
"Co je tak naléhavého?" pozvedl mladší Uchiha obočí a i s Narutem se posadili naproti nim.
"Sasuke. Chceme vám oznámit, že se budeme brát."
V Narutovi by se krve nedořezal.
"Tak to vám přeju, viď, Naruto?" usmál se Sasuke a chytl svého bratra a za chvíli i švagrovou za ruce.
"Jo, jo. To je... super. Jsem zaskočený, přeju vám to!" snažil se o úsměv Naruto a celkem se mu to dařilo.
Hejno ptáků vzlétne k obloze,
protože jsem je pláčem a nářkem vyplašil,
připadám si přitom tak uboze,
když mě můj přítel konějšil.
Sasuke věděl, že Naruto Itachiho miluje. Byli přece nejlepší přátelé a říkali si všechno. A taky na něm poznal, jak.moc ho to ranilo. Itachi neměl ani potuchy o Narutových citech k němu. Jak by mohl...?
"Promiňte, ale vytrhli jste mě z cesty na záchod, omluvte mě," zasmál se, čímž rozesmál i ostatní a odešel. Nechtěl mu být nablízku, nechtěl, aby mu víc ublížil. Pozdě. Zasadil mu ránu přímo do srdce a navíc tupým hrotem, aby to bolelo daleko víc.
"Narutovy rodiče s ním mají v plánu někam jet, proto musí být brzo doma. Jdu ho vyprovodit," ospravedlnil se Sasuke a taky opustil stůl.
Potkal Naruta zrovna když vyšel z koupelny.
"V pořádku?" zeptal se ho starostlivě Sasuke. Musel se zeptat, i když věděl, že není.
"Jo. V naprostém pořádku. Jenom... si to musím nechat projít hlavou, o nic nejde," usmál se Uzumaki, aby ho přesvědčil, že mu to nevadí a je s tím smířený. Ale hlavně se snažil přesvědčit sebe.
"Nakukal jsem jim, že musíš domů. Půjdu s tebou," pronesl Sasuke a podal mu bundu.
Všichni se vzájemně rozloučili a oba chlapci odešli.
"Nejspíš se odstěhují a já pak budu bydlet sám," vysvětlil černovlásek. "Nechci vidět, jak se trápíš, Naruto," chytl ho za ruku.
Blonďák si utřel slzu a pevně tu Sasukeho stiskl. Mladý Uchiha se mu před nějakým časem vyznal, nevadilo mu, že miluje jiného, chtěl být s ním, ale zároveň ho nechtěl nutit. Naruto souhlasil s tím, že budou spolu chodit, alespoň mu Sasuke pomůže zapomenout na Sasukeho staršího bratra. Bohužel se to nedařilo.
Lásku jsem slíbil jinému
a na tebe zapomenout chci,
přirovnávám tě ke snu zlému,
vytrhnout se z pout a být volný jako ptáci.
Před Narutovým domovem ho Sasuke objal a krátce políbil na čelo.
"Promiň," špitl blonďáček a pořádně ho sevřel v náručí.
"Za co se omlouváš?" nechápal Sasuke.
"Nemůžu opětovat tvé city. Musíš jen přihlížet tomu, jak se trápím pro jiného," vysvětlil Naruto a spustil pláč.
"Mě to nevadí. Jen chci, abys byl šťastnej. Itachi je blb, časem zapomeneš," hladil blonďáčka po zádech a snažil se ho uklidnit.
Láska není věc jednoduchá,
je křehká i pevná,
opakuji si slova nevyřčená,
co byla pro tebe uschována.
Rozloučili se, ale jakmile se Sasuke ztratil z dohledu, Naruto nešel domů. Vyrazil na své obvyklé místo, kam.chodíval,.když chtěl být sám. Vyzul se a nohy strčil do ledové vody.
Seděl tam dlouho, několik hodin. Nedokázal se s tím vypořádat, neuměl předstírat, že je všechno tak, jak má být.
"Rodiče mají o tebe strach," uslyšel za sebou ten melodický hlas toho, kterého tolik miloval a otočil na něj překvapeně hlavu. Nechápal, co tu dělal. Kdyby se něco stalo,.šel by ho hledat jako první Sasuke. Co tu dělal Itachi? "Tvoji rodiče volali Sasukemu, prý jsi ještě nepřišel domů. Dělal jsem si starosti, tak jsem se Sasukeho zeptal, jestli neví, co se s tebou děje."
"Jsem v pořádku. V naprostém. Jen... jsem si vzpomněl na svého zesnulého psa. Dnes je to rok, co už tu není," usmál se Naruto bolestně a sevřel si hruď.
"A řekl mi všechno o tvých citech ke mně a jeho citech k tobě," pokračoval Itachi a s rukama v kapsách si sedl vedle něj.
Narutovi se nahrnuly do očí slzy a rychlým mrkáním je zahnal pryč.
"Mizera. Heh, slíbil, že to nikomu neřekne a zvlášť ne tobě," dál se bolestně usmíval a pohledem skenuje své nohy ve vodě.
"Kdybych věděl, že mě miluješ, nikdy bych se s ní před tebou nelíbal, neříkal jí ta slov-"
"Ne, neber na mě ohledy. Buďte spolu šťastní a založte si rodinu. Se Sasukem si to ještě vyřídím, jen počkej," vstal a obul se.
Šel společně s Itachim domů, byl celý promrzlý a nejspíš i nemocný.
"Pochopím, pokud mě budeš nenávidět," řekl trochu smutně starší Uchiha.
"Tak to není. Tolik toho Sasukemu dlužím. Co všechno si přetrpěl, jen kvůli mě, heh. Musím ho vzít někam na rande," řekl Naruto spíše pro sebe, ale Itachi ho pozorně poslouchal.
Dovedl ho domů, kde se ani nerozloučili a Uzumaki zmizel ve dveřích.
Je mi to líto, Naruto. Tak líto...




Nuu, hezký a smutný zároveň.. takové typy povídek zboznuju :) fakt pěkný :)