Hm... Dvacet dílů a Izaya je teprve ve třetím měsíci a to chci napsat i něco ze života těch dětí (asi do... několika let :D). Tak to tak vypadá, že to bude ještě hoooodně dlouhý :D

Ještě měsíc. Měsíc! Já to prostě nevydržím! Už se těším na Izayův výraz, yaay. Ale musím vydržet měsíc. Aaaagh!
Já jen, že za měsíc jsou Vánoce. Dobře, ze necelý měsíc. Ale já se nemůžu dočkat!
"Shizuo!" napomene mě Erika, která v klubu také pracuje, ovšem jen jako zástupkyně ředitele. Pokaždé, když má pohovor, staví se po něm za mnou a vykládáme si.
"Co?" zatřepal jsem hlavou, abych se probral ze snů. Podívám se na sklenici, kterou nejspíš leštím už delší dobu.
"Vypadáš zasněně. Nad čím přemýšlíš?" posadila se na vysokou židli. Rukou mi pokynula, že si dá to, co obvykle. Byl to takový náš zvyk. Když rukou pohla vodorovně, znamenalo to, že si nedá. Pokud jako by na pozdrav, mám jí namíchat její oblíbený nápoj.
"Nad Vánoci, hodně se na ně těším. Dětinské, že?" zasměju se a naleju jí.
"Ani ne, taky se těším. Miluju tu radost, napětí, blízkost... Ah, prostě Vánoce. To mi připomíná, že bych měla koupit nějaké dárky. Už máš nějaké?" Jestli mám? Jenom jeden. Zaprvé nevím, jestli se bude Izayovi líbit a zadruhé--- stál mě dost peněz. Ale myslím, že to bude stát za to.
"Noo... jo, mám," uchechtl jsem se opřený lokty o barovou desku. Na chvíli jsem se narovnal, abych z kapsy mohl vytáhnout můj dárek a ukázat jí ho.
Sotva ho uviděla, zakryla si pusu a překvapeně vyjekla.
"Pokud bude souhlasit, budu ten nejšťastnější člověk na planetě," usmál jsem se na stříbrný kroužek., se kterým jsem si hrál. Neměl jsem ho v krabicče, ta je celkem k ničemu. Chci ho požádat o ruku (nebo nohu xD) nějakým originálním způsobem.
Erika mě přes pult obejmula.
"Gratuluju, Shizuo, oběma!" řekla s úsměvem od ucha k uchu.
"Děkuji," odpověděl jsem celý šťastný. Vlastně ani nevím, kdy jsem to koupil nebo kdy jsem se rozhodl si Izayu vzít. Pokud bude se svatbou souhlasit, bude muset také souhlasit s jednou podmínkou, kterou mám. Bude mít ženské šaty. Hehehe, jsem tak škodolibý.
No co už, to mám po své matce, no. Všichni víme, jaká moje matka je...
"Tak na to si připijeme!" zvolal jsem vesele a nalil sobě i Erice.
Poslední půlhodina do zavíračky. Do prdele, já jsem najebaný, jak ženská z Ruska. No, tam jsou zvyklí chlastat o sto šest, je jen tak něco neskolí, takže z Ruska ne.
"...A bude mít nádherné bílé šaty! A bílou mašli kolem pasu! A bílé boty! A bílé růže, které potom hodí tobě! Prostě tam půjde jako štěstíčko. ...Kdežto já tam budu v černém saku a černých kalhotách jako poleptaný od kyseliny..." mlel jsem ležící na baru s flaškou čehosi v ruce.
Stějně tak vypadala Erika, který hlavu opřela o bradu.
"Od-ja-ké-ky-se-li-ny?"hlava jí skákala, když mluvila, takže jsme se začali smát.
"Há es em ú el á. To je její vzorec a celý název je kyselina smolná," řekl jsem se zavřenýma očima. Chtělo se mi spát, ale touha povídat si byla větší. "A já tam nechci přijít jak na funus! Já chci být taky v bílé!" bouchl jsem flaškou o pult.
"A kdo ti brání?" ušklíbla se Erika a znovu se napila.
"A jo, to mě nenapadlo." Alkohol dělal své.
"Vy dva jste fakt čísla..." vrtěl pobaveně hlavou Kadota. Nevadilo mu, že jsem se opil. Proč taky? Nikdo tu není a za chvíli se zavírá. A ty flašky... asi budu muset zaplatit, no.
Jednomu z ochranky nařídil, aby odvezl Eriku domů. Byla totálně na mol, stejně jako já. Mám pocit, že už dávno spala.
"Sakra, co s tebou Shizuo? Ještě pořád nevím, kde bydlíš," lámal si hlavu. "Může pro tebe někdo přijít? Kamarád, přítelkyně, kdokoliv?" zeptal se mě a já se usmál jak měsíček na hnoji, protože jsem si vzpomněl na někoho, kdo by mě mohl dovězt domů...
"Co si s tebou jenom počnu?" povzdechl si Kasuka a prohrábl si své delší vlasy.
"Brááááškoooo!" zaskuhral jsem a rukou se mu zavěsil za ramena. Byl jsem totálně na sračky, že jsem se nedokázal ani sám postavit. "Hauííí!" zavyl jsem na měsíc, který, jak jsem si všiml, byl v úplňku.
"Ticho, Shizuo! Jsou tři ráno, nemůžeš tu takhle křičet!" napomenul mě a hodil do auta a á dopadl přes obě zadní sedačky.
"Jde se spinkááát!" zívnul jsem a uvelebil.
"Hej! Neusínej v mým autě! Musíš vydržet domů, no tak, Shizuo!" rukou do mě drbnul, abych se probudil. Pozdě, už jsem spal.
Dlouze jsem zívnul. Ah, bolí mě hlava.
"Izayo?" zeptal jsem se rozespale tak, jak jsem to měl ve zvyku každé ráno.
"Žádný Izaya, bratře," objevil se ve dveřích Kasuka. Až teď jsem si uvědomil, že nejsem ve svém bytu.
"Co tu dělám? Izaya má o mě jistě starosti," vyhrabal jsem se zpod peřiny a zděšeně se na sebe podíval. "Kde mám oblečení?" Jsem nahej! Proč?! Vzpomeň si na včerejšek, Shizuo, no tak! Nemohl jsem to... s Kasukou...!
"Něde na zemi," odpověděl mi prostě a upil z hrnku, který celou dobu držel v ruce.
"Co se včera stalo?" sesbírával jsem své věci po zemi a doufal, že jsem neudělal žádnou hloupost.
"Opil ses. Pak mi volali z tvé práce, ať si pro tebe přijedu. K tobě domů jsem tě brát nechtěl kvůli tvému přiteli. Asi by ani jeden z nás nechtěl vědět, jak by reagoval," vysvětlil.
"A... mezi námi... k ničemu nedošlo, že ne?" zapínal jsem si košili.
Kasuka se otočil zády a odešel. Jak to mám brát? Jako ano? Nebo jako ne? Oblékl jsem se a razil si to domů. Páni, venku začalo hustě sněžit. Nemyslím hustě jako bombasticky, ale histě, že nešlo vidět na krok.
Jak to řeknu Izayovi? Musím mu to říct, nechci mu lhát. Ale pokud mu to řeknu, nebudu ho moct o Vánocích požádat o ruku. A když neřeknu... řekne Kasuka. Dobře, zkusím to zatajit. Doufejme, že bude hrát tuhle hru se mnou.
Jen co jsem zabouchl dveře, jsem uviděl Izayu, jak spí na zemi přede dveřmi.
"Izayo," řekl jsem polohlasem. "Izayo, nachladíš se, vstávej."
Černovlásek otevřel oči. Jakmile mě spatřil, zasadil mi ránu do hlavy.
"Ty idiote! Jak ses opovážil mi nedat vědět?! Kde jsi byl celou noc?! A neříkej, žes pracoval! Měl jsi tu být nejpozději ve čtyři! A víš kolik je? Půl sedmé!" křičel po mně. Kdo by tušil, že ten roztomilý Izaya umí i křičet vztekem? A že má ale sílu, au...
Hned na to se mi pověsil na krk.
"Měl jsem o tebe strach, bále jsem se, že se ti něco stalo..." zašeptal mi do ramena.
"Promiň," objal jsem ho okolo pasu snad pevněji, než držel on mě. Nemůžu mu to říct, to by nebylo správné...




Whaaaaat? Shizu-chan a Kasuka spolu.....?