Už chystám jednorázovku pro Yuii-chan, pokud to oběma adminkám nevadí, že jsem si ji vzala na starost já ;D

Řekl jsem mu, že mě Kasuka pozval na pivo. Tam jsem se opil a on mě odnesl domů. K němu domů, podotýkám. Protože...
"...náš byt je dál než jeho, proto mě vzal k němu." Ať to sežere...! Ať to sežere...! Ať to sežere!
Izaya si mě přeměřil nedůvěřivým a podezíravým pohledem. Pak si ale povzdechl na znamení, že to nechá plavat.
"Půjdu udělat snídani. Nebo už jsi jedl u pana bratříčka?" Proč je najednou tak hnusný? Že by na Kasuku žárlil? Proč, vždyť nemá dův-... ale on to neví. A vědět nebude. Vždyť ani já to nevím.
"Moc rád si dám snídani, děkuji," usmál jsem se. Zmizel v kuchyni, skvělá příležitost schovat prsten někam do skrýše. Ale... počkat! Kde je?! Ne, ne, ne! To ne! Nemohl jsem ho ztratit! Počkej, Shizu-chan, uklidni se a prohledej všechny kapsy. Tady není. Tady taky ne. Ne. Ne. Ne! Děláš si prdel?! Já ho nemám! Doufej, Shizu-chan, že bude někde na zemi v baru nebo u Kasuky.
"Tak jdeš jíst?" zavolal na mě Izaya z kuchyně.
"Eum... ehm- já si něco zapomněl u Kasuky, hned jsem zpátky!" alespoň, že se mám na co vymluvit. První jsem běžel do baru, kde bylo ještě zavřeno. Jestli nebude u Kasuky, měl bych šetřit na novej.
"Věděl jsem, že se vrátíš," řekl lhostejně Kasuka.
"Promiň, že otravuju, ale nenašel jsi tu prsten?" ptal jsem se hned.
"Prsten? Ne, neviděl jsem ho, ale poflakoval se tu jen jeden zásnubák," upoutal mou pozornost.
"Máš ho? Nutně ho potřebuju, prosím," zaprosil jsem jako malé dítě. No, a díval se jako štěně.
"Něco za něco... Shizu-chan." Jak mi to řekl?
"Co-cože?" párkrát jsem zamrkal.
"Slyšel jsi. Já ti dám snubák po tom, co pro mě vykonáš jednu prácičku," přivřel oči a rentgenově se na mě díval.
"A... co to má být?" Malinko se usmál. Vítězně, což mi nahnalo strach.
"Ihned se rozejdeš s Oriharou Izayou."
C... cože...? Vím, že se nemají v lásce, ale tak daleko by přece Kasuka nezašel...!
"T-to je vtip, že ano?" pousmál jsem se. Musí to být vtip! Kasuka by mě nevydíral!
"Jsem zcela vážný," pronesl s kamennou tváří.
"O co ti sakra jde?!" rozkřičel jsem se na něj. Proč to dělá?!
"O co mi jde? Jenom bráním bratra, nic víc." Jak to myslí, že brání bratra? "Už jsem ti říkal, co je Orihara zač, ale tys to bral a bereš na lehkou váhu. Důvod proč chci, aby ses s ním rozešel, je ten, že on ti nepatří. Víc ti o něm říct nemůžu, ale můžu ti říct něco o tobě, Shizuo. Pamatuješ si včerejšek? Moc dobře ne, co? Jakmile ses dostal z auta, viděl jsi ve mně tvého Izíka. Pak už to tak nějak šlo samo, prostě jsem se nedokázal ubránit svému bratrovi," ušklíbl se.
"My dva jsme-"
"Ano, měli sex." Takže je to pravda...! Já a můj bratr?! Ne, ne, ne! To nemůže být pravda! Kasuka si dělá legraci! Podle jeho výrazu soudím, že si prdel nedělal. "Nezapomeň na naši dohodu, Shizu-chan," řekl poslední, co měl na srdci a já byl nucen odejít. V hlavě jsem měl zmatek. Co to sakra...?! Vždyť... vždyť...! Takže on ho opravdu nenávidí? Jak to myslel, že Izaya není můj? Neříkejte mi, že oni dva... spolu chodí?! Tohle tím myslel?! Ale- ale Izaya miluje mě! Nebo.... ne? Proto vždycky ráno odešel? Za Kasukou?
S těmito těžkými myšlenkami jsem se vrátil domů. Izaya stál na chodbě oblečený v kabátu.
"Shizu-chan, jídlo jsem ti dal do mikrovlnky, já už musím jít," postavil se ke mně na špičky, aby mě mohl políbit, ale já jsem uhnul hlavou do strany. Byl jsem příšerně naštvaný na sebe, na něj i Kasuku. "No, tak já jdu," zatvářil se chápavě, nejspíš si myslel, že ho nechci líbat, protože chodím s Kasukou, a odešel.
Měl jsem ho zastavit. Měl jsem ho zastavit a říct mu, jak se věci mají. A taky se ho zeptat, kam pořád chodí.




to je úžasné!!! *-* já se zamilovala do tohoto páru! :3 a děkuju,že ta povídka bude tak brzo....
:* Arigato gosaimas