
Life is one big surprise 27
21. května 2015 v 23:09 | Mei-Mei | Life is one big surpriseOd středy 20. 5. Tu Miu nebude duchem přítomna, jela na výlet. Já chci taky na výlet >x( No, moment, mě čeká vodák xD

Otevřel jsem pomalu oči. Žádné přímé sluneční světlo mi nemohlo zkazit náladu ještě víc díky zatáhnutým závěsům. Trochu mě bolela hlava, jinak jsem se cítil celý polámaný. Co jsem to včera jenom dělal? Snažil jsem si vzpomenout. Hm... měl jsem narozky, slavili jsme, pili jsme, požádal jsem Izayu o ruku... áno, áno, to si ještě pamatuju. Izaya přišel domů a.... ahá, tak kvůli těm schodům si připadám jak z kovošrotu.
Posadil jsem se na postel a hlavu na chvíli schoval do dlaní, než jsem se odebral do koupelny. Díval jsem se na svůj odraz v zrcadle. No tě Jashin... vypadám dost nevyspale. Opláchl jsem si obličej ledovou vodou. Když říkám ledovou, tak opravdu ledovou. Musel jsem se osprchovat, ten zápach se nedal ignorovat. Alkohol, cigarety, ještě jsem ze svého trička slyšel, jak všichni zpívají a křičí.
Oblékl jsem se do čistého oblečení a sešel schody, abych zjistil, kde je Izaya. A taky kde se toulal včera. Zase mě pohltil strach, protože už nechci, aby někam chodil bez mého vědomí.
Našel jsem ho spát v obýváku na gauči. Spal v oblečení? A nestává mimochodem brzo ráno? Ráno...? Podíval jsem se na hodiny. Skoro dvě odpoledne. Áha, poobědní spánek. To jsem fakt spal tak dlouho? Musel jsem se uchechtnout.
Přišel jsem k Izayovi, abych mu sebral knihu, co držel na břichu, a přikryl ho. Jakmile jsem se jen zaměřil na knihu, pohledem jsem zavadil o jeho břicho. Páni... ani jsem si nevšiml, že mu tak moc narostlo. Opatrně jsem mu vyhrnul triko, nechtěl jsem ho vzbudit. To, co jsem viděl, mě fascinovalo. Pokrok v těhotenství. V kolikátém měsíci že je? Šest? No, tak nějak, pokud počítám správně. Neměl jsem hrát uraženého, zmeškal jsem tak důležitou věc.
Přejel jsem po něm bříšky prstů, než jsem ruku položil úplně. Cítil jsem ta dvě stvoření a bylo mi do breku. O co všechno jsem mohl přijít. Přejížděl jsem palcem sem a tam. Nahl jsem se nad Izayovo břicho, až jsem se ho málem dotýkal rty.
"Ahoj. Tady je táta," šeptal jsem. "Slibuju, že vás budu chránit, i kdybych měl umřít. Budu chránit i vašeho druhého tátu. A všechny vás budu milovat. Miluju vás už teď," usmál jsem se a rty se na delší dobu dotkl Izayova břicha.
"Slibuješ?" vylekal mě Izayův hlas.
"Slibuju," zamumlal jsem, než jsem se vpil do jeho rtů. Chtěl jsem, aby to byl jen krátký polibek, ale Izaya si mě přidržoval za tváře (a jako vždy se dožadoval víc). Zdá se mi nadrženější než obvykle. Pravda, taky to tak dlouhou dobu nedělal. Doufám... bůh ví, co se v tom japonském koncentračním táboře dělo. Vůbec se mi nelíbila myšlenka, že Izayu znásilnili.
Odtrhli jsme se od sebe. Kvůli Izayovým sklopeným očím jsem se nemohl do nich podívat. Zase ta jeho grimasa smutku a lítosti.
"Vím, že se mě chceš na několik věcí zeptat, Shizu-chan. Klidně se ptej, budu v pohodě," usmál se.
"Ale já nevím na co," řekl jsem a posadil se, aby měl Izaya trochu místa. Posunul se trochu dozadu, sedl si do turka a objal polštář.
"Dobře, začnu. Když jsem byl malý, už ani nevím, kolik mi bylo, mě rodiče prodali k tem dvěma otrokářům společně s mými dvěmi sestrami. Byli to alkoholici, nikdy se o nás nestarali. Místo toho, aby nás poslali do školy, raději prochlastali všechny peníze.
Yagiri drželi v zajetí hodně lidí a nutili je pracovat v dolech. Někteří měli to štěstí a stali se jen na pobavení nějakým šéfům z gangu. A já jsem mezi ně patřil, zatímco sestry tvrdě makaly. Yagiri se na lidech nebavil sexem, ale vzal do ruky bič, či cokoliv jiného, a mlátil mě hlava nehlava. Nožem si mě značkoval, měl jsem štěstí, že jsem nevykrvácel. Po tom, co jsem se dozvěděl, že moje sestry zavalily kameny v dole, jsem se rozhodl utéct, to mi bylo kolem patnácti, ale předtím jsem stihl ukrást nějaké peníze. Věděl jsem, kam je schovávají a byl to slušný balík na to, abych si koupil oblečení a začal chodit do školy. Bydlel jsem na internátě se Shinrou, s nikým jiným jsem nemluvil. Tak nějak se mi dostal pod kůži a stal se z něj můj nejlepší kamarád. Jenomže pak mi peníze došly a já si musel najít práci, to jsem už školu vyšel. Začal jsem pracovat v našem baru, ale... Bál jsem se, že by mi zase někdo ublížil. Ale pak!jsi přišel ty. Když jsem tě uviděl poprvé, napadlo mě něco jako 'Budou z nás kamarádi.' nebo 'Mám pocit, že tenhle člověk mi změní život.' A jak vidíš, stalo se," usmál se na mě.
Nastavil jsem mu otevřenou dlaň. Výsledkem byl jeho nechápavý výraz v ksichtu.
"Jestli to dobře chápu..." začal jsem tajemně, "...tak mi předpověz, co mě čeká příští týden, protože dostaneme pololetní vizo." Izaya po mě hodil polštář a začal se smát.
"Ty jsi takový idiot, Shizu-chan!" smál se dál. Líbil se mi, když měl rty roztáhlé do úsměvu. Byl tak hezký, opravdu mu to slušelo.
"A proto ses do mě zamiloval, že?" uchechtl jsem se. Na jeho tváři se vytvořil lehce rudý ruměnec.
"To jsem tě znal jenom pod pojmem náš barman," usmál se a po chvíli protočil očima. "Jashin, jak já byl naivní." Zaklonil hlavu a položil si přes oči spojené ruce.
"To mě miluješ nějak dlouho, devatenáctko," oplatil jsem mu přezdívku. Mírně nafoukl tváře a ruce založil na hrudi. "Vlastně bych se chtěl na něco zeptat," dodal jsem. "Vrátíš se do baru?" Nechtěl bych, aby se vrátil. Budeme manželé, nechci, aby ho očumovali jiní nadrženci, kromě mě.
"Ne, nejspíš zůstanu v cukrárně. Líbí se mi tam, dobře platí a hlavně je tam klid." Vypadal trochu zasněně.
"Dobře, a ještě jedna. Kde jsi to včera v noci byl, že ses vrátil domů?" Dělal jsem si o něj starosti. Nechci, aby se mu zase něco stalo.
Komentáře
Aaaaaaaaaw :3 sekáš to stejně jako já ;DDD MOc se koukáš na mé slátaniny xDDDD
Ten příběh je tak úžasný ažmě z něj mrazí a chci brečet štěstím že vůbec existuje :3
Arigato za skvělý díl ^o^ Jen pokračuj!! *Jenny povzbuzuje* :3
další díl co nejrychleji...souhlasím s sana-chan,tohle se vážně nedělá...jinak to je úžasný,takovéhle díly by mě jen tak nenapadli,a proto 1. ale opovaž se dát další díl do podsvětí...a zahrnout mě plnou smutku..! ![]()
Juuuuj. Ťuťu to je slatky. Strasne se tesim na dalsi. A neuveritelne na to jak bude izaya rodit to budu urcite brecet. Tohle nedokaze jen tak nekdo ![]()




Zdravím Tě,
netuším jak začít, nikdy jsem nebyla nucena nic podobného dělat, ale bylo mi to doporučeno a logicky jsem si i jistá, že je to asi to jediné, co mi může pomoci splnit můj sen. Proto se předem omlouvám, pokud Tě má žádost bude obtěžovat, ale věř, že i těch pár sekund, které mi věnuješ, mi pomůže splnit můj největší sen.
Jsem hrdá majitelka toho nejúžasnějšího stvoření, které jsem kdy potkala- tříleté psice čistokrevného voříška jménem Amy. Ačkoliv jsme si prošly nejednou nesází, je mým nejlepším parťákem, přítelem, ochráncem a oddaných společníkem. Po váhání a uváhách "ono to stejně nevyjde" jsem se nakonec rozhodla nás přihlásit do jisté soutěže. Pokud jsi dočetla až sem, jsem Ti velmi vděčná za Tvou pozornost a dovolím si troufale požádat, zda by jsi mi tento sen pomohla splnit. Stačí otevřít tento odkaz → http://www.brithappytogether.cz/ a pod videem ("Tee Pee") kliknout na tlačítko "To se mi líbí" (nutno dole na stránce listovat na stranu 3).
Předem děkuji a věřím v Tvojí pomoc :).