Máte se na co těšit. Fakt, že máte! Přípravy na svatbu pokračují, ale u ženicha se vyskytl jeden zásadní problém. xDDDD

Ještě včera jsem si myslel, že to bude Kasuka, kdo bude tahat MĚ z postele. No... bylo to naopak. Budík mě řval na celé kolo už v šest ráno. Sice se mi nechtělo, ale nakonec jsem ještě se slepenýma očima posadil a párkrát se propleskal.
Kasuka se jen otočil na druhý bok a spal dál. Pokud se ptáte, jestli jsme spali v jdné posteli, tak ano, spali jsme v jedné posteli. Přišlo mi zbytečné, abychom natahovali dva budíky a navíc Kasuka vytuhl hned, jak si jen lehl, proto taky spí v oblečení. Včera jsme zdobili celý dům i zahradu úplně sami, jen my dva. Všude byly balonky, stuhy, konfety atd. Je to překvapení pro Izayu. Ostatně, pro něj to není jen svatba, ale zároveň narozeniny. Správně, dnes mu je dvacet čtyři.
Je sice o rok mladší, ale taky kolik si toho vytrpěl. Já jsem se před dvaceti lety vztekal na učitelku ve školce, že mi zabavila hračku, kdežto on i se svými sestrami museli snášet mučení těch tyranů. Bůhví, co po nich chtěli.
"Vstávej, musíme se připravit," řekl jsem ospalým hlasem a prohrábl si vlasy.
"Mmm..." zamrmlal a přikryl si hlavu peřinou
"Vstávat!" sebral jsem mu peřinu a hodil ji na zem. "Dej si sprchu tady, já půjdu dolů do koupelny," schválně jsem roztáhl žaluzie, aby nás probralo vycházející slunce. Kdybychom neměli závěsy, asi bych se po ránu zbláznil. Okna ložnice směrují na východ, proto.
Kasuka se posadil, hned na to přepadl na druhou stranu a spal dál. Musí to mít těžké jako herec. Schválně si vzal v práci tři dny volna, aby mohl na svatbu, ale jde na něm vidět, že ho jeho kariéra vyčerpává, ale dělá pro to všechno. Být hercem byl vždy jeho sen. Nikdy by se ho nevzdal a baví ho to, miluje to.
Rozhodl jsem se tedy, že ho ještě nechám spát. Hodiny by měla stačit. Obřad začíná v devět, tak nemusí spěchat, ale já bych se měl začít připravovat, ať jsem hotový co nejdřív.
Trhl jsem sebou, když začal zvonit jeho mobil. Líně ho zvedl a přiložil k uchu.
"Anoeh...?" vydechl rozespale, až mu mobil vypadl z ruky a on spal dál. Tak jsem mu přístroj vzal a odešel na chodbu, abych ho nerušil.
"Shizuo! To snad nemyslíte vážně! Jaktože ještě spíte?! To si jako myslíš, že to stihnete, nebo co?!" ječela moje máma.
"Mami, vždyť to začíná až za tři hodiny, neplaš," zívl jsem a zavřel se v koupelně.
"My jsme vstali už v pět hodin a nestíháme! Tak jak můžeš stíhat ty?! Než se oblečeš, než se učešeš, než se vykoupeš a takové!"
"Mami, ty se postarej o Izayu, já se budu starat o sebe, dobře? Už se musím jít chystat, tak čau," típl jsem to, mobil položil na zrcadlo mezi hřebeny a začal si čistit zuby. Už ze zvyku jsem se podíval vedle sebe, ale Izaya tam nestál. Zprvu to pro mě byl šok, pak jsem si ale uvědomil, že je u našich, že se nemám čeho bát. Táta by měl mít ještě tu vzduchovku, takže si pro Izayu nikdo nepřijde. Bude v pohodě. Proboha, Shizuo! Přestaň se zaobírat minulostí! Sourozenci Yagiri jsou zatčení, nic nehrozí! Proč mám ale pocit, že se něco stane? Ne, ne, ne! Nesmí! Nic se nastane! Proč by mělo? Začne třetí světová? Shizu-chan, ty seš ale paranoista! Nejsem si úplně jistá, zda takové slovo existuje, ale kašlu na to. Teď nemám čas rozebírat dějiny, musím se ještě hodit do sprchy.
Umyl jsem si obličej, abych nezakopl o schodek do sprchy. Ale nemohl jsem se odtrhnout od zrcadla. Děláš si prdel?! Takhle tam jít nemůžu!
"Neeee!" zakřičel jsem tak moc, až se Kasuka lekl, co se stalo a běžel mi na pomoc.
"Co?! Co se děje?!" zhrozil se.
"Takhle tam jít nemůžu! Každý se mi vysměje! A Izaya taky! Budu jen pro smích!" chytl jsem se za hlavu.
"Proboha, Shizuo! Myslel jsem, že hoří! Nech to plavat, to je normální," posadil se unaveně na zem a rukou si masíroval obličej.
"Ale- ale-!"
"Dobře, no, dobře! Zavolám mámě, ale už přestaň vyšilovat a vlez do sprchy!" řekl rozčileně a vzal mobil. "No, mami, máme menší problém, nebo spíš Shizuo má problém."
"Já jsem to řikala! No neříkala?! Měli jste vstávat dřív! Co máte za problém?" Její hlas jsem slyšel i já.
Kasuka se uchechtl, což mě samozřejmě vytočilo.
"Hele, nesměj se mi! Počkej, až se to stane tobě na svatbě!" zakřičel jsem. Na čele mi už tepala žilka.
"No tak! Jaký je ten váš problém?" I mámě docházela trpělivost.
"Shizuovi se na čele udělal menší jebák..."




Neee x´DDDDDDDD *směje se na celý panelák* tos zabYla ;D a fakt že jo... x´DDD ta posladní věta x´D