close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Blog je neaktivní!

Nový blog zde.

Life is one big surprise 34

25. června 2015 v 17:13 | Mei-Mei |  Life is one big surprise
Já vím, já vím, měním design blogu jak počasí v aprílu, ale vždycky jsem chtěla nějaký tmavý a myslím, že tenhle se mi opravdu povedl a dlouho tu vydrží. :D Omlouvám se, Miu, ani jsem se tě nezeptala, jestli by ti to nevadilo.


Šli jsme zpátky uličkou, kolikrát na nás spadla rýže. Měli jsme tím poseté celé vlasy. Na mně to nešlo moc vidět, ale Izaya vypadal, jako by měl ve vlasech drobné perličky.
Blížili jsme se ke konci uličky - k Izayovým rodičům. Nechtěl jsem, aby je viděl, proto jsem ho vzal do náruče, tím k nim byl otočený zády.
"Hej, Shizu-chan!" zasmál se a rychle se mi chytil kolem krku. Chytl jsem i jeho sukni, aby se mu nemohl nikdo dívat na spodní prádlo. Zajímalo by mě, jestli má kalhotky... hmmm... nebo nějaké sexy prádýlko... Měl bych přestat takhle uvažovat, jinak ho poslintám.
Nasedli jsme do auta. Bylo mi trochu blbý, že v našem autě, vypůjčeném od mých rodičů, řídil Izaya. Správně by měl řídit ženich, ne? Tak jo, už jsem se rozhodl! Udělám si řidičák, ale nebudu s sebou vozit něco živého, ještě bych to v autě minimálně zabil. A musíme si pořídit auto. Jop!
"Shizu-chan, veď mě, nevím, kudy jet," znovu se zasmál.
Celou cestu jsem ho naváděl, přitom jsem si občas vzpomněl na jeho rodiče a přemýšlel, jestli jedou na oslavu taky. Jako... mají právo tam být, ale myslím, že je tam nikdo nechce.
Dojeli jsme, Izaya hezky zaparkoval, ostatní mezitím rychle vysedli a běželi dovnitř. Musíme mu udělat velké překvapení.
A taky že ano...
"Všechno nejlepší!" vykřikli všichni hosti, když Izaya přišel do jídelny. Nejdřív nechápal, pak ale málem brečel dojetím.
"Shizu-chan," pošeptal a pověsil se mi na krk. "Děkuji..."

Dárky. Tak trochu jsem žárlil, když je rozbaloval, ale byl jsem šťastný, když je i on.
Většinou to byly oblečky a hračky pro mimča. Ale pak se ozvala moje máma...
"Tady máš něco pro své soukromí," pošeptala mu do ucha. Slyšel jsem to, protože jsem stál hned vedle černovláska.
Izaya poděkoval, usmál se a dárek rozbalil. Zatajil dech, já taky. Oba jsme se podívali na mou mámu, která na nás mrkla.
"To je..."
"Jop..." přitakal jsem. Nebylo třeba slov, každý si uměl představit, co asi dostal, že jsme z toho tak zaskočeni.
"Tak to budeme muset někdy vyzkoušet," s úšklebkem se na mě podíval a krabici zavřel. Trochu jsem se začervenal. Tak tohle bude ještě zajímavé. Ale raději to vyzkoušíme, až Izaya porodí, protože s touhle hračkou to nebude nevinný sex, ani omylem.

Někteří kašlali na to, že později budou řídit, chlastali o sto šest. Moc jsem neznal rodinu z tátovy strany, proto, abych na ně dohlídl, jsem pil maximálně nealko. Mate pravdu, je tu Izaya, ten na všechno dohlédne, ale přece jenom je těhotný. Co kdyby po něm někdo vyjel? Izaya by se mu s těmi párátky neubránil. Teď je momentálně jako ženská - slabá, citlivá a panovačná. Ale žádná se nevyrovná jeho kráse a sex-apílu. On je prostě dokonalý ve všem, co dělá. Eh- ve všem zrovna ne, ale jen v tom, co mu jde. A hlavně to umí dělat od srdce.
"Promiňte," omluvil se, "musím na záchod." Vstal a odešel. Já už jsem byl převlečený v pohodlném domácím oblečení. Izaya taky sundal šaty a navlékl se do riflí s kšandama. Ah- vypadal tak k nakousnutí.
Jen co se vracel ze záchoda, někdo zazvonil a můj (zdůrazňuji MŮJ) černovlásek šel otevřít. Na tváři měl spokojený výraz, no hned jak je otevřel, úsměv mu spadl.
Kdo je tam? Pomyslel jsem si a šel za ním. A kurva.
"Dlouho jsme se neviděli, synu," řekl s úšklebkem starší chlap.
"Co tu chcete?" zeptal jsem se trochu drze, ale pravdou bylo, že jsem se bál, že se Izaya zhroutí. Jako dítě si prožil peklo a teď se mu peklo vrátilo.
Chytil jsem ho kolem ramen. Chtěl jsem mít jistotu, že se nezhroutí na zem.
"Oženil se nám syn, tak jsme přišli na svatbu, když už nás nikdo nepozval," sjel mě od hlavy až k patě. "A chceme s ním strávit alespoň chvíli." Bez ptaní vešli dovnitř, směr jídelna.
S obavami jsem se podíval na Izayu, protože jsem cítil, jak se třese. Teď bude hystericky brečet, bude se budit po nocích a modlit sebe, aby nám neublížili.
Tak moc sebe třásl. Vzteky. Úplně celý zrudnul, koutky úst měl pomalu až u brady, z nosu mu přímo tryskala pára a skřípal zubama. Opatrně jsem sundal ruku z jeho ramen a plouživými kroky se dostal až ke zdi. Takhle naštvaného jsem ho ještě neviděl, ale něco uvnitř mě mi říkalo, že teď není dobré stát blízko něj.
Rozešel se směrem do kuchyně. A jé. Už jenom podle té chůze jsem poznal, že bude vraždit. Doufám, že ne doslova! On by toho byl schopný, věřte mi!
Polkl jsem, když jsem viděl, jak jde s nožem v ruce do jídelny.
"Ne, ne, ne! Izayo, neblbni!" křičel jsem ve své mysli, ale nahlas jsem nevydal ani hlásku. Ještě by se obrátil proti mně.
Šel jsem za ním, abych se ujistil, že to všichni přežijí ve zdraví.
"Kdo chce dort?" usmál se na hosty. Měli jsme dvoupatrový s hodně šlehačkou.
"J-já si dám...!" řekl jsem opatrně a hlavně co nejnenápadněji.
"Shizu-chan, pojď mís tím pomoct!" usmál se. Dejte mi někdo číslo na herecký kroužek! Vždyť před chvílí by ještě křísil Hitlera, aby se zbavil svých rodičů. A teď? Shizu-chan sem a Shizu-chan tam...!
Oba jsem chytli nůž a za doprovodu blesků z foťáků začali krájet první kousek.
Každý si dort pochvaloval, pekla ho moje sestřenice, je totiž vyučenou cukrářkou. Bylo super vidět všechny něco jíst, než pít alkohol. Jenom Izaya se nedokázal uvolnit, vraždil své rodiče pohledem. Ti jen seděli a čuměli okolo, nic nejedli, jen se občas k sobě naklonili a něco pošeptali.
"Au!" řekl pohotově Izaya a chytl se za břicho, čímž mu vypadl talíř z ruky a roztříštil se na zemi.
"Co je?" přiskočil jsem k němu.
"Nic, jen silná kontrakce." Vzájemně jsme si oddechli. Všichni, co tam byli si oddechli. To by bylo, aby se narodili ve stejný den, kdy jsme se s Izayou brali a kdy má navíc Izaya narozky.
"Už aby potratil," odfrkla si Izayova matka sarkasticky. V tu chvíli mi ruply nervy.
"Tak hele!" začal jsem křičet. "Nikdy jste se o Izayu nestarali, prodali jste ho, a pak, jak zjistíte, že je konečně šťastný, mu chcete život znovu zničit! Pokud máte nějaký problém, ihned odejděte a už se nevracejte!" ukázal jsem pryč ze dveří. Tak rozčilený jsem dlouho nebyl.
"Co si to dovoluješ, spratku?!" vyjel po mně a napřáhl se pěstí, kterou mu pohotově zachytil Kasuka.
"Shizuo má pravdu. Nebyli jste pozváni na svatbu a sami jste se sem vecpali. Nikdo vás tu nechce!"
"Co si to-!"
"Odcházíme!" řekla pobouřeně žena a vysokým krokem si to vykročila pryč i se svým mužem.
Všichni byli vyjevení z show, co právě skončila, no netrvalo dlouho a zase si šli po svých.
Izaya se mi pověsil kolem krku. "Myslel jsem, že to brzo udělám já," uchechtl se.
"Promiň, nechtěl jsem tě rozrušit," usmál jsem se omluvně. "Miluju tě a už nás nikdo nerozdělí."
"Taky tě miluju," políbil mě.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miu | Web | 25. června 2015 v 17:39 | Reagovat

Izaya má neskutočne otrasných rodičov! Ani by som sa nečudovala, keby si ten nôž vzal vážne na nich :D  A k designu - je úplne úžasný! :D nádhera <3 :3

2 Majka | 25. června 2015 v 20:57 | Reagovat

Ten nůž tak to me dostalo. Strašně se Těšín na další díl už aby tu byl strašně to totiž prozivam :-D ,design jinak moc pěkný 👍

3 DeadQueen | 26. června 2015 v 1:57 | Reagovat

Vážně jsem myslela že tam Izaya do té jídelny nakraci a oba je zapichne! :D Ale zasloužili by to ty svině. :D

4 Bina | E-mail | 28. června 2015 v 1:35 | Reagovat

Tohle nejsou rodiče, ale svině :-( Moc se mi líbí, jak se Shizuo za Izayu postavil. Jsou spolu úžasní a doufám, že už budou mít jen samé štěstí (jinak budu zlá) :-P  :-)

5 Jenny | Web | 28. června 2015 v 19:11 | Reagovat

Psát to já tak za a) potratí
za b) potratí ještě jednou a už nebude moct mít další děti
za c) každý v okolí se zcvokne a tak dále ;D
Znáě přece Jenny style ;D
Ummm ale tvé podání se mi líbí více :3 mnohem mnohem více :3 um um ummm *,*
Jenny tuto povídku lovuje :3

6 Mei-Mei | Web | 29. června 2015 v 0:39 | Reagovat

[5]: Víš... občas se děsím tvých mozkových pochodů, protože ty někoho zabiješ a považuješ to za happy end x'D zajímalo by mě, co považuješ za smutný konec xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama