close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Blog je neaktivní!

Nový blog zde.

Dva blonďáci a léto 11 - Už je to všechno pryč (Konec)

8. října 2015 v 21:30 | Mei |  Dva blonďáci a léto
Abyste věděli, ke konci mě to přestáválo bavit, takže je tento poslední díl takový... hm... divný... Ráda bych, abyste tu vyjádřili svůj názor na tuto povídku, opravdu mě to zajímá.
Taky oznamuji, že jsem se rozhodla, že nebudu přidávat kapitolovky, dokud je nebudu mít hotové, takže vás budu zatím krmit jen LIOBS a kapitolovkami. Samozřejmě taky Láska je slepá.
No, vrhněte se na poslední část příběhu.



"Jsem doma!" zakřičel Naruto, ale nikdo se mu neozval. Deidara by měl být ještě doma, ne? Nebo si vzal Narutova slova k srdci a má normálně ranní?
Při cestě do lednice si všiml žlutého papírku na stole.

Musel jsem do práce, nezlob se, do půl třetí jsem doma. Deidara

Naruto neměl dobrý pocit, ale snažil se z toho nedělat velkou věc. Zmačkal papírek a hodil do koše. Raději si udělá poslední úkoly do školy a počká na Deidaru. Těšil se na prázdniny víc, než na svoje narozeniny.
Sotva otevřel první sešit, uslyšel bouchnutí dveří. Byl tak natěšený z toho, že mu poví, co se dnes ve škole stalo, že málem zapomněl na několik schodů, které vedly z jeho podkrovního pokojíku.
"Deii!" vyjekl šťastně a pověsil se svému příteli okolo krku.
"Ah, Naruto..." usmál se smutně starší, položil kufřík a pevně ho objal.
"Deii?" zeptal se Naruto. "Stalo se něco?" Jakmile se mu podíval do očí a uviděl jen smutek, pochopil, že se něco opravdu stalo.

"Cože?" vydal ze sebe mladší, když seděli u stolu v jídelně.
"Zkrátka... mě vyhodili. Prý mají moc pracovníků," řekl zničeně Deidara a promnul si čelo. Nebylo pro něj těžké najít si práci, ale tahle ho bavila, měl k ní určitý citový vztah, který se teď přetrhl, jinak by ho to tolik navzalo.
"Najdeš si něco lepšího," usmál se povzbudivě Naruto, "a do té doby budeme šetřit." Nebyl si ale jistý, jestli tohle rozhodnutí zrovna dodrží. Nebyl typ, co nechá peníze v peněžence.
Deidara se pokusil o úsměv. Tak moc ho miloval, že v jeho přítomnosti nemohl být dlouho smutný ani naštvaný.
"Víš co? Uděláme si hezký odpoledne, jo?" zasmál se Naruto a vstal. "Půjdeme někam a ty přijdeš na jiné myšlenky."
"Naruto," oslovil ho Deidara a blonďák se zastavil. "Promiň za potíže." Zase ten pocit viny. Uvědomil si, že se chová, jako by mu někdo umřel, než jako by ztratil práci.
"Maah, to je v pohodě," mávl rukou. Když ale i po tom Deidara neměnil svůj výraz, políbil ho. "Netrap se. Říkám ti, že si najdeš lepší, hm?" pohladil ho po tváři a zmizel v pokoji, aby se převlékl do tepláků. Když si ale vyslékl rifle a viděl se v zrcadle jen v trenkách, něco ho napadlo. Bude Deidara pořád smutný i po vášnivě stráveném čase spolu?
Zůstal jen v jednom kuse oblečení a šel za svým milencem. Tiše, aby si ho nevšiml, se k němu zezadu přiblížil, omotal ruce kolem jeho krku a začal líbat na krku.
"Naruto," vydechl Deidara a blonďáčkovi se poddal. Zapomněl na práci, jako kdyby nikdy žádná nebyla.
Naruto si mu sedl na klín a pořádně se na něj natiskl. Jenže když Deidara sjel rukama na jeho zadek, zase ztuhl.
"Takhle to nejde," protestoval Dei a odtrhl se od Narutových rtů.
"Co? Ale- ale-"
"Naruto, ty to nechceš, nebudu tě nutit." Donutil ho, aby z něj slezl, a odešel se převléct.
Naruto pochopil, že to s tou prací je vážné, když odmítá i sex. Nebyl to ale Naruto, kdo to přerušil? Měl zafixované v povědomí, že to je špatné.

Za půl hodiny se procházeli parkem. Vypadalo to, že oba přišli na jiné myšlenky, byli uvolnění, ruku v ruce procházeli pod kvetoucími stromy a hlavně se nebáli ukázat, kdo jsou.
Zastavili se u jednoho stromu poblíž menšího rybníka s lekníny, u kterého stála lavička, na kterou se posadili. V tom horku byl stín, v němž seděli, dobrým nápadem.
Naruto si opřel hlavu o Deidarovo rameno a spokojeně se usmál. Miloval klid přírody, ale byl líný si zajít na procházku. Když s ním je ale Deidara, šel by klidně na konec světa.
"Uzumaki!" zavolal na něj někdo a oba blonďáci sebou trhli. Narutovi se málem zastavilo srdce, když viděl partu kluků ze školy. Okamžitě se postavil do ochranného postoje, jako by se Deidara o sebe nedokázal postarat, kdyby zaútočili.
"J-jděte pryč!" varoval je, ale všichni vycítili jen strach, proto se smáli, to už se zvedl i Deidara.
"Měli byste toho nechat," zamračil se na ně starší. Měl dost špatný den na to, aby někdo provokující jeho i jeho přítele skončil bez následků.
"Prosím? Zaplatil nám v přepočtu na dvacet zářezů, tak jsme si přišli pro osmý," lhal znovu.
Deidara se podíval na Naruta stejným pohledem jako předtím Sasuke.
"Tak to nebylo!" bránil se hned naštvaný Naruto. "Sebrali mi peníze a já je pak nedokázal získat zpátky."
Deidara neměl daleko k tomu, aby někomu z nich rozbil nos. Stále si v duchu opakoval, že musí být v klidu, ještě by ho žalovali na policii.
"Kolik ti sebrali?" zeptal se v klidu.
"D-Deii, měli bychom raději jít," snažil se ho přesvědčit Naruto a chytl ho za rukáv. Naštěstí se mu to povedlo a odcházeli.
"Hej! Ty, co máš Uzumakiho za děvku! Rozhodně ho nenech, aby ti utekl! Byla by škoda takovýho úžasnýho těla!" křikl za nimi jeden z party a ostatní se pochopitelně začali znovu smát.
To už Deidara nevydržel, otočil se na patě a rychlým krokem se dostal až k nim.
"Deii, ne!" zakřičel Naruto, ale zastavit ho už nedokázal, proto pak jen přihlížel, jak jim Deidara upravuje fasády.
Když už se všichni nějak sebrali a zdrhli, teprve pak se Naruto přiblížil k rozčilenému Deidarovi a objal ho kolem pasu. Nic neříkal, jen se usmíval.
Deidara ho pohladil po vlasech. Stále se díval směrem, kudy kluci utekli. Když už zmizeli mezi stromy a kopci, políbil Naruta do vlasů.
"Miluju tě," řekl Uzumaki.
"Já vím. Já přece tebe taky." Až teď si všiml, jak je oproti němu Naruto malý. O půl hlavy! Dřív mu to nedošlo, možná proto, že měl plno práce a teď se cítil uvolněnější, nemusel se o nic starat.

O dva týdny později
Blondýn ležel nehybně na pohovce a sledoval seriál v televizi. Jednu nohu pokrčenou, druhou přehozenou přes opěradlo.
"Jsem zpátky," oznámil Naruto při příchodu.
"Jo, jo..." řekl lenivě Deidara, ani se na něj nepodíval. Blondýnek se opřel rukama o opěradlo a sledoval blonďáka. Čekal, až si všimne jeho pohledu, ale ten sotva držel oči otevřené.
"Neměl by sis místo toho hledat práci?" pozvedl pobaveně obočí.
"Zítra jdu na pohovor, neboj se," odpověděl. Naruto se na něj stále se zájmem díval, ale Deidara ani ťuk.
"Hm, hm, hm..." zakroutil Naruto hlavou. Stále přemýšlel, jak upoutat jeho pozornost. "Cestou ze hřbitova jsem potkal nějaký lidi, vypadali jako hypísaci," snažil se dál.
"To je pěkný," řekl jednoduše a Narutovi docházela trpělivost. Kdyby mu teď řekl, že čeká dítě, asi by mu na to neskočil, co? Zkusil to tedy jinak.
"Ti lidi mi předpověděli, že se jednou ožením a budu mít šťastnou rodinu," řekl už s větším nadšením.
"A s kým, prosím t-" zastavil se v půli slova, když Naruta uviděl. "Co to máš na ksichtu?" zvedl obočí.
"Vždyť říkám, že jsem potkal hypísaky," konstatoval Naruto zvednutím ramen. Jeho blond vlasy nahrazovala černá dlouhá paruka, na čele kousek látky se znakem hypís a pomalovaný obličej všemi barvami, Deidara málem nenašel jeho oči.
"Já spíš myslel, že indiány," uchechtl se Deidara a znovu se zaměřil na televizi.
"Deii," oslovil ho smutně blondýnek. "Já vím, že nám to poslední dobou neklapalo, ale..." semkl rty k sobě a zadíval se na něj ve snaze, aby mu Deidara přečetl myšlenky. "Chtěl bych..." začervenal se, "aby to mezi námi bylo jako dřív. Ty dny, co jsme se teprve poznávali."
"Myslíš jako... to v té kabince?" uchechtl se Dei.
"To taky. Myslím především na tvé chování. Byl jsi víc... víc..." nenacházel to správné slovo. Romantičtější? To nebylo přesné, Naruto nebyl nijak velký romantik. Něžný? V tom byl Deidara pořád stejný. Tak co víc?
"...se mnou..." dokončil větu.
Deidarovi se promítl celý čas strávený s Narutem a musel uznat, že měl pravdu. Začali se navzájem oddalovat, ale nebylo to je o sexu. Chovali se k sobě, jako kdyby měl každý někoho jiného.
"Promiň mi to," omluvil se Deidara a letmo ho políbil. "Vlastně,abych pravdu řekl... bál jsem se k tobě víc přiblížit, po tom, co tvůj táta... ty víš... Bál jsem se, že se ti stane něco dalšího, prostě ti zničím život. Myslel jsem, že to tak bude lepší," pohladil ho po tváři (ano, protože hlazení po tváři je kurevsky nádherný pocit, pak ruku položil zpět na své místo.
"Deii," oslovil ho Naruto a políbil, tentokrát však neměl v plánu ho nechat přerušit to.
"Naru... je to... v pořádku?" zeptal se Deidara a rukama ho hladil po zádech. Chtěl sjet níž, ale nechtěl nic uspěchat.
"Jasně, že jo," usmál se Naruto, no moc dlouho mu to nevydrželo, neboť se začal hlasitě smát.
"Co je tak vtipného?" zamračil se nevěřícně Deidara.
"Obtisklo se ti to na obličej," smál se.
"Fajn, jdeme si to umýt," rozhodl starší a než stačil Naruto něco říct, už stál v koupelně nad umyvadlem. S mýdlem se barev dalo jakž takž zbavit, ale stále na jeho obličeji byly vidět barevné plochy. Deidara neměl žádný problém, jen se otřel o Narutovu tvář, takže se mu barva nedostala do hloubky.
"A co budeme dělat teď?" usmál se Naruto a ruce mu volně omotal kolem krku.
"Co budeš chtít." Deidara mu úsměv oplatil spojil ruce za jeho zády u pasu.
"Mám návrh," přiblížil se obličejem k jeho a otřel se o jeho rty těmi svými. "Zajdeme si do zoo!" zvedl palec nahoru a už se šel převléct.
"To snad nemyslíš vážně..." pošeptal si Deidara pro sebe a promnul si bolavý krk.
"Tak jdeme?" vrátil se pro něj Naruto. V zoo byl naposledy v šesti letech, hrozně se těšil, až uvidí různá zvířata, ale důležitější pro něj bylo, že to bude čas strávený s Deidarou.
"Jenom se obleču," usmál se.
Oba měli konečně pocit osvobození. Všechno nejhorší je za nimi. A nebo ne? Kdoví, co se jim může ještě přihodit, protože život je tak těžko předvídatelný
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Miu | 8. října 2015 v 22:38 | Reagovat

To už je koniec? :(((( Škoda... Túto poviedku som si naozaj obľúbila, bola úžasná. Viac než úžasná! A bola to asi jediná poviedka na pár DeiNaru, akú som kedy čítala :D Celkom som zabudla, že bola na prianie xDDD A čo sa týka Narutovej pomaľovanej tváre, nemalo to chybu :-D Originálny nápad, originálna poviedka :D
Teším sa na ďalšie!!!!!! ^^ :3

2 ivana-chan | 9. října 2015 v 8:45 | Reagovat

nooo nepovedala by som ze je to koniec ale naozaj tato poviedka bola naozaj uzasna hm prekrasna hihi

3 sakurako-neko | Web | 9. října 2015 v 13:38 | Reagovat

to jako další díl nebude.... >_< xD ale moc povedená povídka,vážně jsem si ji užila :-D
jen tak dál s dalšími povídkami,už s těším až si je přečtu <3

4 Karin | 22. června 2017 v 17:04 | Reagovat

Parádní povídka. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama