Poslední kapitola! Doufám, že jste si to užili ^^

"Keby ťa počula taká Ten-Ten, asi by sa poriadne urazila," zareagoval Sasuke na Narutove slová a pobavene sa uškrnul. Každý totiž vedel, že táto ich hnedovlasá spolužiačka dokázala byť poriadne ostrá, ak ju niekto prirovnával k typickému dievčaťu. Aby sa čo najviac odlíšila a dokázala, že dievčatá nemusia byť len precitlivené a malicherné, začala sa v niektorých ohľadoch správať viac ako chalan. Tak napríklad, nikdy nenosila šaty, nemaľovala sa a zbožňovala zbrane každého druhu.
"Ale no tak, nemôžu to všetky dievčatá brať osobne," prevrátil Naruto očami. "Je všeobecne známe, že ženy na záchodoch strávia viac času ako muži. Keď už pre nič iné, tak aspoň kvôli tomu, že si aj na malú musia sadať."
"A umývajú si ruky," zasmial sa Itachi, len tak mimochodom.
"Heeeeej! Ja som si ruky umyl!" bránil sa Naruto vehementne a oboch Uchihov to rozosmialo.
Doniesli im jedlo a blonďák sa do svojej porcie pustil, ešte ju ani poriadne nemal položenú na stole.
"No konečne, som tak hladný..." vyslovil medzi dvoma sústami, div sa mu dalo rozumieť.
"Chudáčik môj, tak dlho sme ti nedovolili vyliezť z tej vody," pokrútil hlavou Sasuke ironicky. Ale veril mu, popri neúnavnom plávaní mu muselo naozaj vytráviť. Chvíľu len sedel a zhovievavo sledoval napchávajúceho sa Naruta. "Na, daj si," postrčil k blonďákovi polovicu svojho syra na plastovom tanieriku
Naruto sa na neho nechápavo zahľadel a prehltol. "Ty už nechceš?" spýtal sa.
"Nie som hladný. A baví ma pozerať sa ako ješ," Sasuke sa usmieval tak láskyplne, že sa musel Uzumaki strašne červenať a sklopil zrak.
Itachi sa tejto scéne s obdivom prizeral a musel v duchu uznať, že tí dvaja sú spolu naozaj zlatí.
Naruto poděkoval a raději se soustředil na jídlo, co mu Sasuke dal. Neměl nic proti Itachimu, byla rád, že mu se Sasukem pomohli naučit se plavat, ale teď tu byl navíc. Styděl se před ním dát Sasukemu jen pusu, a přitom ho zrovna tak moc chtěl. Raději začal znovu myslet na zlatavý sýr před sebou, ještě by se vzrušil a v šortkách na plavání by to šlo dost dobře vidět. Jak by se pak vymluvil?
"A jdeme do vody!" zaradoval se, když z měl snězeno a už si to vesele kráčel k rybníku.
"Žádná voda," řekl přísně Sasuke a zkřížil ruce na hrudi.
"Ale-"
"Žádný ale. Chceš mít křeče?" pozvedl Sasuke obočí. "Na chvíli se natáhneme na břehu a chytnete bronz, dokud nám trochu navytráví," řekl a lehl si na deku.
"Fajn, sami to už určitě zvládnete, tak já půjdu, chtěl jsem pomoct sousedům se zahradou. Zatím!" mávl rukou a odcházel. "Jo, a Naruto!" Křikl z dálky na blonďáka. "Doufám, že se všichni uvidíme u večeře!" S těmito slovy odešel.
"Pff... si myslí, že budeme večer trávit společně?" zamračil se Sasuke a nepřestával vystavovat svůj obličej vstříc slunci. "Večery jsou jenom nás dvou a basta!"
"Ale, Sasuke," zasmál se Naruto a chytl ho za ruku, "vždyť jsme spolu čtyřiadvacet hodin denně. Malá rodinná večeře neuškodí, no ne? Navíc, myslím, že se naši chtějí seznámit s vašima, už něco tak jako naznačovali," řekl blonďák jako nějaký detektiv a hned na to se zasmál.
"Hm..." To Sasukeho přinutilo otevřít oči. "Myslíš, že se spiknou proti nám a budou se nás snažit rozdělit?" podíval se na Naruta.
"Eh? Proč? Vždyť... vždyť všichni přijali fakt, že spolu chodíme. Pomineme tvojí mámu, té jsme splnili sen, ale nemám dojem, že by nás měli rozdělit. Nebo..." na chvíli se odmlčel a naklonil se nad Sasukeho, "mi snad chceš něco říct?"
Sasuke se mu díval do očí, které, jak si slíbil, už nikdy neuvidí se slzami.
"Ne. Jen mě to tak napadlo. Přesněji řečeno, vzpomněl jsem si na tvého tátu a jeho reakci. Pořád mám dojem, že se mu to nelíbí a je proti," řekl Sasuke. Celkem ho mrzelo, že s Narutovými rodiči moc dobře nevychází, ale chápe jejich strach o Naruta.
"Dej mu čas," usmál se Naruto a jemně ho políbil. Jenomže co se oddálil od Sasukeho horkých rtů, hned čin zopakoval, dokud si na něj nelehl, a rukama bloudil po jeho těle.
"Naruto," usmál se Sasuke.
"Co?" zvedl se poplašeně blonďák, jako by Sasuke při každém doteku trpěl hroznou bolestí.
"Jsme... na veřejnosti. Chodí sem i děti," pošeptal Uchiha.
Naruto sa trochu sklamane odtiahol.
"Nepôjdeme k nám?" spýtal sa nevinne. Bolo však jasné, že za tými slovami je skrytý zámer.
"Ale čo, zrazu by si plávanie vymenil za... rýchlovku?" opýtal sa Sasuke so smiechom, no v očiach sa mu rozhoreli vášnivé plamienky.
O desať minút už za sebou zatvárali dvere Narutovho domu a bozkávali sa, pričom mal blonďák obtočené nohy okolo Sasukeho pása. Jeho rodičia doma neboli, čo im situáciu značne uľahčovalo. Obaja už boli vrušení, takže sa nijako nezdržovali a hneď zamierili k Uzumakiho izbe.
Skončili na jeho posteli a navzájom sa zahľadeli jeden druhému do očí.
"Naruto, neviem či by sme mali... teraz..." trochu sa odtiahol, akoby váhal, hoci napnutá látka jeho nohavíc hovorila niečo iné.
"A prečo nie?" nechápal blonďák, ktorý bol tak isto veľmi vzrušený a to bolo jediné, na čo práve dokázal myslieť.
"Pretože dnes večer máme tú rodinnú večeru, hlupáčik. Za chvíľu sa musíme začať chystať," pripomenul mu Sasuke, no aj napriek tomu ho začal bozkávať na krku a trieť sa o jeho rozkrok.
"Aha-ahhh..." vydral sa z Naruta tochu neurčitý zvuk a začal sa panvou pohybovať proti Sasukemu. "Naši rodičia sa konečne stretnú... Lenže... takto tam ísť nemôžeme," stisol v dlani Uchihovo prirodzenie a ten, keďže to nečakal, nahlas zastonal. "Takže to musíme vyriešiť."
"Tak potom... To budeme musieť urýchliť," precedil pomedzi stisnuté zuby Sasuke. Celý sa chvel, ako mu ten Narutov dotyk na citlivých miestach urobil dobre.
Stiahol Narutovi jediný kus odevu, ktorý mal na sebe a ktorý už za tú dobu stihol vyschnúť. Začal v prstoch treť blonďákovo prirodzenie a ten ho napodobnil a začal to isté robiť jemu.
Naruto nemohl odolat Sasukeho vzrušenému výrazu a začal ho líbat.
"Sa-suke," zvdychl, když se odlepil od jeho úst a jazykem ho šimral na krku. Pánví přitom pohyboval proti Sasukeho ruce, jejich touha rostla, ale museli myslet na rodinnou večeři. Museli se ještě osprchovat, nemohli si sednout ke stolu páchnoucí po rybině.
Naruto zavzdychal a udělal se na Sasukeho ruku. Jen Sasukemu to trvalo, tak si Naruto vymyslel plán. Přestal mu honit a ruku zastoupila pusa.
"Nar-ahh!" zasténal Sasuke, když ho Naruto olízl. Rukou si hrál s jeho varlaty, aby ho vzrušil na maximum a tolik to netrvalo.
"Sasuke?" Naruta niečo napadlo, zatiaľ čo pozoroval Sasukeho, ako sa vydýchava z orgazmu. "Vedia moji rodičia o tej spoločnej večeri?" v hlase mu zazneli obavy.
"Neboj sa, Itachi to vybavil už ráno. Vraj súhlasili," upokojil ho Sasuke a vstal, aby mohol prejsť k sprche.
"Vážne? Oni o tom vedeli skôr než ja?" Naruto neveriacky našpúlil pery. "Mal si dať najprv vedieť mne. Čo ak by mi to práve dnes večer nevyhovovalo?" naťahoval ho.
Sasuke mu namiesto odpovede venoval vrúcny a hlboký bozk na ústa, čo blonďáka hneď umlčalo. Spoločne si vliezli do sprchy, aby zo seba zmyli rybníkovú arómu.
"Čo si mám obliecť?" Naruto sa zatváril nerozhodne, keď už stál čistý a voňavý vo svojej izbe. Bol celkom nahý, len okolo pása mal obmotaný biely uterák.
"Kľudne zostaň takto," uškrnul sa Sasuke a veselo si to začal predstavovať.
"Takže košeľu," rozhodol sa Uzumaki a tváril sa, akoby Sasukeho poznámku prepočul. Nechcel pôsobiť prehnane formálne, ale zase trochu slušne by vyzerať mohol. Táto večera by za normálnych okolností mohla byť príležitosťou, pokúsiť sa zapôsobiť na Sasukeho rodinu. Lenže pravda bola taká, že na tú už zapôsobil dosť... možno až príliš.
Ten, kto sa bude musieť snažiť získať si niekoho náklonnosť bol práve Sasuke. Narutovi rodičia ich vzťah síce rešpektovali, no ich názor bol kvôli predošlým skúsenostiam skôr záporný ako kladný. Avšak najmladší Uchiha a vlastne celá ich rodina mala toľko šarmu a elegancie, že sa tomu ťažko mohol niekto ubrániť, na čo obaja spoliehali.
Oba se hned po Narutově převlečení vydali k Uchihům, kde zalezli do Sasukeho pokoje, aby se mohl převléct i Uchiha. Řekl si, že Uzumakiho výběr - košile a rifle - není špatný nápad, právě naopak, proto si oblékl to samé, akorát v jiné barvě, nemohli u stolu sedět jako dvojčata.
Domem se rozezněl zvonek oznamující, že přišli hosti.
"Já tam jdu," zvolal rozzářeně Itachi a otevřel. Mile se usmál na Narutovy rodiče a podržel jim dveře.
Kushina si na sebe vzala jemně červenobílý dámský kostým a Minato tmavě modrou košili se světlým sakem a kalhotama v tentýž barvě.
"Dobrý večer," pozdravil zdvořile dlouhovlasý Uchiha a ukázal jim cestu do kuchyně, kde už na stole bylo prostřeno a u něj seděli Uchihovi i s Narutem. Všichni se postavili a přišli k sobě, aby se lépe poznali.
"Dobrý večer, Minato-san, Kushino-san. Jmenuji se Fugaku a tohle je má žena Mikoto a starší syn Itachi," usmál se mile nejstarší Uchiha.
"Těší mě," řekl Minato a rád přijal jeho nastavenou ruku.
Narutovi se ulevilo, když viděl, že jsou jeho rodiče v dobré náladě. Měl z této večeře špatný pocit, ale najednou jako by se všechno obrátilo k lepšímu.
Itachi pomohl Mikoto s přípravou jídla na talíře, mezitím, co si všichni vzájemně povídali. Jen Naruto se do konverzace nemohl zapojit. Bál se, že pokazí tuto prozatím dobře naladěnou atmosféru.
"Hej," řekl Sasuke polohlasem jeho směrem. Naruto zvedl svá kukadla k němu, ale hlavu se snažil mít stále sklopenou. "Děje se něco? Nemusíš být tak nervózní," usmál snažil a chytl ho za dlaň.
Naruto se zatvářil ještě ublíženěji a odvrátil hlavu. Bál se reakce rodičů, když ho uvidí v tomhle stavu. Uvidí, že je nervózní a budou si domýšlet věci, jako třeba, že ho Sasuke mučí a on musí mlčet. V tom ho Sasuke objal.
"Naruto, jsem tu s tebou, neměj strach," řekl konějšivě.
"Som v poriadku," usmial sa Naruto trochu nervózne. Naozaj sa snažil byť pokojný, ale bolo to dosť ťažké, keď si predstavoval, ako by sa mohlo každú chvíľu všetko pokaziť.
Ako však večer plynul a obe rodiny sa dostávali do nálady, jeho strach sa postupne vytrácal a zostával len príjemný pocit z blízkosti ľudí, ktorých mal na svete najradšej.
Fugaku zapálene diskutoval s Minatom o novom aute, ktoré si nedávno zaobstaral, zatiaľ čo Mikoto a Kushina si nadšene vymieňali zážitky z útleho detstva svojich synov. Čiernovláskine oči občas zaleteli k Narutovi, ktorý mal už niekoľko minút položenú hlavu na Sasukeho ramene. Zakaždým jej radosťou zružoveli líčka.
"Zdá sa, že dnešný večer prežijeme bez nejakej smrteľnej katastrofy," otočil sa k Narutovi spokojne Itachi. "Ste spolu naozaj roztomilý," dodal vážne.
Naruta jeho slová uviedli do takých rozpakov, že ho to hneď prinútilo normálne sa posadiť, pričom Sasuke na svojho brata hodil nie príliš nadšeným pohľadom.
Prudký pohyb zaznamenal i Minato, který přimhouřil oči nad svým synem. Sasuke mu cosi říkal, bohužel nebylo slyšet co, ale kdy viděl, že se Naruto usmál a černovláska na krátkou chvíli políbil, uvědomil si, že je opravdu zamilovaný a nemůže mu bránit. Sasuke je nyní členem jeho rodiny, ale svoje slova - "Ale jestli Naruto bude kvůli tobě byť jen jednou brečet, najdu si tě a vykastruju zrezivělými nůžkami pro děti." - hodlal dodržet. Kdyby tak věděl, že se uronilo i pár slz, avšak ne kvůli Sasukemu.
"Kushino," upozornil svoji manželku a hlavou pokynul k zamilovanému páru. Všichni tiše sledovali, jak si něco pro sebe šeptali a přitom si vyměňovaly zamilované pohledy.
"Aaah..." vzdychla Mikoto. "Jsou tak krásní. Asi si je zabalím pod stromeček, hihihi," začala se chichotat.
Kushina se najednou podívala na Minata, jako by si na něco vzpomněla. Namikaze nejdřív nechápal, ale následně se omluvil a odešel. Nikdo, kromě Kushiny nechápal jeho chování, Naruto se lekl, až stiskl Sasukemu ruku.
"Klid, Naruto," ujišťoval ho Sasuke, i když on sám nevěděl, co se tak náhle stalo.
Minato se ihned vrátil s o něco větším balíkem.
Kushina radostně zatleskala a spolu s Minatem přistoupili k Sasukemu a Narutovi.
"Tohle jsme vám koupili, aby vám to spolu dlouho vydrželo. Vím, není to nic moc, ale doufám, že se to bude líbit." Sasuke krabici převzal a společně s Narutem ji otevřeli. Oběma se zastavil dech, když uviděli světle modré ložní prádlo a úplně nahoře dvě přání - jedno od Kushiny a druhé od Minata. Obě byly otevřené a zalisované, aby se uchovaly co nejdéle.
Naruto se štěstím rozbplakal a objal svého tátu, Sasuke Kushinu, pak se prohodili.
"Vítej v rodině, chlapče," pevně ho na sebe natiskl. Už o něm nepochyboval, Sasuke je ten nejlepší přítel, kterého si jeho syn zaslouží.
"Děkuju, Namikaze-san," usmál se vděčně nejmladší Uchiha a podíval se na Naruta, který si utíral slzy. V místosti zavládlo štěstí, někteří - především Naruto - plakali dojetím.
"Stačí jenom Minato," usmál se na svého zetě a poplácal ho po zádech.
"Dobře tedy," zasmál se černovlásek.
"Teď je správná chvíle," pošeptal Itachi svému bratrovi. Minato se trochu zamračil.
"Ne, teď ne," sykl Sasuke.
"Posero!" uchechtl se Itachi a něco mu dal do ruky, což Minato nemohl rozpoznat.
"Chtěl bych," řekl Sasuke trochu hlasitěji, aby si upoutal pozornost, "moc poděkovat vám všem. Svým rodičům i vám za podporu. Já... heh... ve škole jsem byl vždycky seběvědomý, když jsem měl něco prezentovat před třídou, ale teď..." sklopil hlavu a díval se na své spojené ruce. "Je to opravdu těžké vyslovit, protože na tomhle budou záviset oab naše životy a tak..." předstoupil před Naruta a podíval se mu hluboko do očí, "vám tu všem chci říct, že ho miluju a nikdy ho nezradím," usmál se nakonec a chytl za obě ruce.
"Posero!" ozval se Itachi znuděně opřený o židli. V ten moment Sasuke zčervenal.
"Já to řeknu, ježišimárja!" odbyl svého bratra a sáhl do kapsy. "Uzumaki Naruto," oslovil ho a klekl před něj. "Vezmeš si mě?"




jeeeee to bolo prekrasne ten koniec bol prenadnerny som normalne plakala takto by mala koncit kazda poviedka rozkosne